Počátek věku jablečných klonů

Jedním z mnoha pokusů, kterými se Apple v polovině devadesátých let snažil zvýšit svůj podíl na trhu, bylo povolení výroby klonů.

Vše začalo v dubnu roku 1994, nepříliš dlouho poté, co se na trhu coby novinka objevila řada počítačů Power Macintosh. Apple tehdy založil licenční kancelář, která měla přesvědčit výrobce, aby začali vyrábět a prodávat vlastní klony Maca. Celá myšlenka vycházela z pohledu na úspěch Microsoftu, který právě licencováním svého operačního systému různým výrobcům dokázal pomoci PC kompatibilním počítačům výrazně zaplnit trh. Apple chtěl dosáhnout stejného úspěchu stejnými metodami.

Problémem bylo, že licencovat Mac OS a stavět klony Maců nikdo nechtěl. Jednání s velkými společnostmi selhalo hned z počátku: všechny se obávaly, že by v případě zahájení výroby vlastních Maců přestal Microsoft dodávat licence na Windows. A protože významnou část jejich příjmů tvořili právě PC kompatibilní počítače (a v masový úspěch licenčního Maca nevěřili), nebyli ochotni riskovat.

[HTML1]

Zdálo se tedy, že celý licenční program bude odpískán. Ovšem na žádost společnosti Olivetti došlo ke schůzce se Stevem Kahngem, který teprve nedávno založil svoji společnost Power Computing (jejímž významným investorem byla právě Olivetti). Tato schůzka mezi Kahngem a tehdejším šéfem licenční kanceláře Russem Irwinem proběhla v červnu roku 1994 a Power Computing na ní získal přístup ke specifikacím Power Macintoshe.

Steve Kahng založil Power Computing za podpory Elsireno Piola z Olivetti (Kahng vložil do společnosti 5 milionů dolarů, Olivetti pak 4 miliony dolarů). Jeho původní myšlenkou byla výroba počítačů postavených na PowerPC platformě – oba pánové v ní totiž viděli klíč k ukončení dominance Microsoftu a Intelu v počítačovém průmyslu. Tato myšlenka se však záhy ukázala pro mladou společnost jako mylná: zatímco hardwarová platforma problémem nebyla, scházel zde použitelný operační systém, který by mohla Power Computing pro své stroje použít.

Při zakládání společnosti byl totiž jako vrchol softwarového vývoje na PowerPC platformě nikoli Mac OS, ale OS/2 od IBM. Jenže tento velmi nadějný systém nakonec nebyl pro IBM úspěšný, přestože jeho PowerPC verze byla o mnoho vyspělejší, než jeho PC/x86 varianta. Na nátlak Microsoftu byla tato verze uložena k ledu a Power Computing tak zůstal bez systému.

Jejich rozhodnutí stavět klony Maců tak bylo zapříčiněno především touto nouzí o použitelný systém, Kahng původně o klonech Macu vůbec neuvažoval. Po červnové schůzce v licenční kanceláři však Power Computing začal pracovat na nových strojích, pro jejichž vývoj přetáhl z Apple mnoho lidí, mimo jiné i Gary Davidiana nebo Carla Hewitta, důležité vývojáře stojící za projektem Power Macintosh.

První prototyp klonu měl Power Computing k dispozici již v říjnu roku 1994. Prototyp byl umístěn ve standardní ATX skříni a používal standardní VGA výstup na monitor a PS/2 výstup pro myš a klávesnici. To jej činilo zajímavější, než klasické Macy: k těm si uživatelé museli kupovat originální (a náležitě dražší) periferie, zatímco zde bylo možné použít standardní PC komponenty. Power Computing představil svůj prototyp na výstavě Comdex již v listopadu téhož roku a Applu tak nezbylo, než udělit Power Computingu první oficiální licenci. 27. prosince 1994 tak byla oznámena licenční smlouva podepsaná již v listopadu téhož roku. Prototyp přišel na trh v 17. dubna 1995 pod názvem Power 80.

Power Computing Power 80 byl osazen procesorem PowerPC 601 taktovaných na frekvenci 80 MHz, s 8MB operační paměti rozšiřitelnými na 200 MB, se 2MB grafické paměti a interním SCSI pevným diskem s kapacitou 540 MB. Rozšiřitelnost zajišťovaly tři NuBus a jeden PDS slot.

Tento model se vyráběl do prosince stejného roku a v prodeji byl za 1 699 dolarů. Funkčně srovnatelný originální Power Mac 7100/80 se prodával za 2 900 dolarů.

Věk klonů pak trval ještě několik dalších let a přinesl další licence (klony Maca vyráběli například i Umax nebo Motorola) a spoustu zajímavých počítačů (a některým z nich se budeme věnovat v některých dalších pátečních historických okéncích). Celý tento experiment, který namísto zvýšení tržního podílu Apple pouze obral mateřskou společnosti o zákazníky, ukončil Steve Jobs v roce 1997. Provedl ji jako jeden z prvních kroků po svém návratu do Applu.