Touch Bar je pod dvou letech stále nepoužitelný

Po více než letech už můžeme hodnotit, zdali se Touch Bar povedl. A výsledek začíná být jasný v podstatě většině uživatelů, jelikož dotekový proužek spadá spíše do kategorie „inovace za každou cenu“ než do té s revolučními a převratnými nápady.

V tištěném magazínu jsme se o tom zmiňovali několikrát a téměř u každé recenze MacBooku Pro s Touch Barem. Při používání tohoto jinak designově krásného počítače, který umí zastat mnoho pracovních úkonů a dobře slouží, nakonec vždy vyvstane jedna otázka  „bylo nutné připlácet za ten dotykový proužek?“

Apple však nedává moc na výběr. V nabídce schválně není možnost výběru MacBooku Pro bez Touch Baru, který by měl nové čtyřjádrové, případně šestijádrové procesory. Naopak, modely bez Touch Baru nabízí o generaci starší, dvoujádrové a navíc podtaktované ULV procesory. To vše by nevadilo, kdyby ovšem za modely s oním dotykovým proužkem nebyl příplatek skoro deset tisíc korun.

Touch Bar

Touch Bar

Jenže Touch Bar reálně nelze moc využít. Po pár týdnech nadšení a hraní si s novou mašinkou zajedete do zaběhlých kolejí a přestanete jej téměř vnímat. Jen málo aplikací nabízí něco navíc, většina (pokud vůbec Touch Bar podporuje) do něj pouze integruje to, co umíte mnohem rychleji skrze klávesové zkratky.

Ani Apple samotný neví, jak z něj vlastně dostat maximální potenciál. Přitom by měla jít vzorem a ukázat k čemu je a proč jej využít. Jenže to se nekoná. Technicky vzato bychom mohli zkusit Touch Bar bránit tím, že se k němu váže Touch ID. Pravda je však taková, že Touch ID senzor je v tlačítku, které je oddělené od celé dotykové destičky a kdyby Apple chtěl, mohl jej nasadit v každém modelu. Navíc lze jednoduše očekávat, že nová generace MacBooků přinese ověřování pomocí Face ID. Vždyť i Windows už jej skrze Windows Hello umí. A je to opravdu návyková funkce.

Touch Bar tedy řadíme do kategorie promarněných šancí. Je to škoda, na druhou stranu se Applu ne vždy vše povede.

Hack v Safari umožní převzít kontrolu nad Touch barem