Steve Jobs (24. 2. 1955 – 5. 10. 2011) a Apple rok poté

Dnes je tomu přesně rok, kdy náš svět opustil Steve Jobs. Osobnost, která měla nemalou měrou podíl na na vzhledu a funkcionalitě produktů, které v mnohém obohatili náš život. 

Před rokem však také odešla osobnost, která byla ztělesněním Applu a bez které u kormidla si společnost nedokázal téměř nikdo představit. A přesto se s tou ztrátou musel Apple vypořádat a dnes, po roce, se pokusme shrnout, s jakými úspěchy se to jablečným představitelům podařilo.

Rok to byl skutečně bouřlivý: Apple představil nové verze hned dvou svých systémů, stihl uvést na trh dva nové modely telefonu iPhone (vývoje modelu iPhone 4S, přestože byl představen ještě před Jobsovým odchodem, se již vzhledem k pokročilým zdravotním problémům již příliš neúčastnil), představil zcela přepracovaný iPad s Retina displejem a stejně kvalitní displej s Retina rozlišením se dočkal i inovovaný MacBook Pro. Přišly také nové iPody a spousta dalších drobných novinek. Nemůžeme tedy říci, že by Apple zahálel, spíše naopak.

Symapticky otevřený

Za uplynulý rok se toho událo mnoho. Zmínit můžeme například odchody některých představitelů vedení společnosti. S Applem se rozloučili Ron Johnson (odpovědný za celou síť Apple Store obchodů) a nedlouho před ním společnost opustil i Bertrand Serlet (odpovědný za vývoj softwaru pro Macy, nyní je členem správní rady společnosti Parallels). Svůj odchod oznámil také Bob Mansfiled (ředitel hardwarové divize), po naléhání Tima Cooka však nadále zůstává v Applu. Bez výjimky jde o lidi, které do Applu přivedl přímo Jobs ze své firmy NeXT a byl to právě on, kdo je v Applu dokázal udržet.

Současné vedení však stále vede společně vlastně v tomtéž složení, které sestavil přímo Jobs. Tim Cook coby hlavní představitel společnosti odvádí svou práci dobře a Apple i přes Jobsův odchod funguje z pohledy tržních výsledků jako výborně namazaný stroj. Finanční výsledky za každé zveřejněné čtvrtletí vykazují rekordní nárůsty jak zisků, tak i prodejů v oblastech, na které se Apple nejvíce zaměřuje.

[HTML1]

Staronové vedení však Apple mění. Mění se ze společnosti, která striktně určovala, co je pro její uživatele dobré, ve společnost, která uživatelům v mnohém naslouchá a své kroky řídí jejich požadavky a přáními více, než kdykoli dříve. Je to vidět jak v oblasti mobilního operačního systému iOS, do kterého Apple přidává funkce, které doposud byly nejčastějšími důvody k jailbreaku (schválně si otevřete seznam nejstahovanějších dvaceti utilit v „šedém“ obchodě Cydia a srovnejte si je s novinkami uvedenými v posledních verzích iOS), naslouchá uživatelům zvyklým na iOS zařízení v implementaci služeb do stolního OS X (jakkoli se to nám, minoritě dlouholetých uživatelům, může zajídat).

Apple nyní daleko více naslouchá i vývojářům mobilních aplikací a vlastně celou komunikací s okolním světem je vidět snaha o novější a otevřenější Apple. Trochu mi to připomíná o snahu přiblížit se Googlu, což je z pohledu reflektování přání uživatelů úplně jiná liga.

Všichni chybují

Apple nyní poprvé v novodobé historii udělal něco, co od něj nikdo nečekal: omluvil se. Omluvil se za nepřesné mapové podklady v nové aplikaci pro iOS. Chápu, že to mnohým může vadit a nejrůznější komentátoři se předháněli ve vyjádřeních typu „to by se za Jobse nikdy nestalo“, „géniové se neomlouvají“ a mnohé další. Na mě to ale působí naprosto opačně: Apple mi dal signál, že o problému ví a skutečně s ním bude něco dělat. Je to poprvé, co Apple problém nebagatelizuje. Jako uživatel tak mám jistotu, že když vydržím chvíli nepohodlí, bude jednou lépe. A v případě Applu tomu mohu věřit – jsou ze jiné společnosti, které slibují opravy jak na běžícím pásu a nic z toho se pak neuskuteční. To je přesně ten rozdíl mezi omluvit se a „omluvit se“. Applu tu omluvu a příslib vylepšení můžeme věřit.

Ale když jsme již u těch problémů, musíme si přiznat, že jich za poslední měsíc Apple nasekal poměrně hodně. Vzpomeňme například problémové displeje na nových MacBoocích Pro s Retina displejem, problémy s výdrží v prvních sestaveních OS X Mountain Lion, nově se objevující problémy s fotoaparáty a displeji některých nových iPhonů 5 a určitě byste si vzpomněli ještě na spoustu dalších. Ano, tyto problémy zde jsou a není důvod je jakkoli zlehčovat. Ale pro pořádek musíme dodat, že nejde o žádný fenomén posledního roku.

Proč? Protože problémy tohoto typu provázely Apple celou jeho novodobou historii a není na tom nic nepochopitelného. Apple tím, že do svých produktů osazuje nové technologie, které před ním v tak masivním měřítku ještě nikdo nepoužil, riskuje také prožití všech dětských nemocí dané technologie. I v historii byla spousta věcí velmi problémových, když se přešlo na nějakou novinku – vzpomeňme například obrovskou výměnnou akci základních deset iBooků s G3 procesorem, u kterých se odlamovaly komponenty při přechodu na nový způsob pájení, na problémové řady moderních grafických karet v G4 noteboocích a v tomto duchu bychom mohli ještě dlouho pokračovat.

Syndrom první generace

Vy, kteří používáte produkty od Apple posledních deset let, si známou poučku „Nekupuj nic od Apple v první generaci“ jistě pamatujete. A ona platila jak u hardwaru, tak softwaru vlastně vždy. První verze většiny věcí od Applu trpěly dětskými nemocemi (a opravdu zkušení uživatelé vám potvrdí, že OS X se vždy stal použitelný až po čtvrtém servisním balíčku) a jsou to zkrátka tzv. early-adopteři, kteří poslouží pro vychytání chyb dané technologie.

Jenže v poslední době je toho nějak hodně, dalo by se říci. Ano, jenže nikdy dříve Apple neuváděl na trh tolik zajímavých zařízení a technologií, jako právě nyní. A pokud chce, aby mu v oblasti jeho dominance neujel vlak, musí tak činit. To všechno navenek však vypadá tak, že Apple již neřeší výstupní kontrolu všech produktů a proto se dostávají až na stoly nás, zákazníků. Jenže toto také není tak úplně pravda, protože většina aktuálních problémů v hardwarové oblasti je toho typu, že se projeví až po delším použití větším množstvím lidí a navíc až po vyrobení dostatečného počtu kusů v první sérii. Jde zkrátka o chyby, které se omezeným interním testováním většinou objevit nedají. Bohužel.

A řekl bych, že se to v dohledné době nijak nezmění. A říkám to právě z těch důvodů, které jsem popsal v předchozích dvou odstavcích. A proto pokud nechcete zažít některé z těchto problémů na vlastní kůži, řiďte se zkušenostmi ostřílených jablečných matadorů a první generace po nasazení nové technologie zkrátka přeskakujte.

Jaký je tedy Apple rok po odchodu Otce zakladatele? Stále dostatečně inovativní, daleko více otevřenější a stále stejně chybující. A finanční výsledky celé společnosti a výrazný nárůst počtu uživatelů ukazují, že to, co dělá, dělá vlastně správně.

I když za tato slova mě dlouholetí profesionální uživatelé již roky čekající na výrazněji inovované Macy Pro asi nebudou mít příliš v oblibě…

4 komentáře: „Steve Jobs (24. 2. 1955 – 5. 10. 2011) a Apple rok poté

    • avatar
      05. 10. 2012 (12:22)
      Trvalý odkaz

      Jestli si dobře vybavuju, tak to tehdy nebyla taková přímá omluva jako tentokrát, pouze Steve v rozhovoru (tuším pro WSJ) zmínil, že se to nepovedlo. Nenapsal tehdy otevřený dopis všem uživatelům, pouze interní email členům realizačního týmu, který se dostal ven „náhodou“…

  • avatar
    08. 10. 2012 (18:35)
    Trvalý odkaz

    více otevřenější? otevřenější, nebo více otevřený by bylo více češtější :-)

  • avatar
    09. 10. 2012 (14:19)
    Trvalý odkaz

    K těm Macům Pro: není to spíš tak, že jejich výkon byl při uvedení tak naddimenzovaný, že pořád v podstatě ke všemu stačí?

Komentáře nejsou povoleny.