Rozhovor: Po stopách robotíka Mecháčka, knihy vytvořené na iPadu

Dostalo se nám možnosti vyzpovídat spisovatelku oblíbené knížky Příběhy robotíka Mecháčka, vydané v elektronické formě i pro iPad.

Neváhali jsme a na následujících řádcích vám přinášíme rozhovor s Helenou Vreckovou, autorkou této krásné publikace.

[HTML1]

Petr Škuta (PŠ): Než začneme, mohla byste se prosím představit našim čtenářům?

Helena Vrecková (HV): Jmenuji se Helena Vrecková, studuji Bohemistiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a pracuji jako externí redaktorka VTM.cz, ve volném čase se věnuji hlavně psaní a sledování vědecko-technických novinek.

PŠ: Odkud se vzal Váš pozitivní vztah ke psaní? Je to díku studiu bohemistiky?

HV: Psaní jsem se částečně věnovala už dříve, ale škola mi určitě pomohla zlepšit celkový projev.

PŠ: Od kolika let se věnujete psaní a co podnítilo Váš zájem o něj?

HV: Začala jsem psát už v průběhu střední školy, ale nebylo to nic převratného. Až na vysoké jsem si založila blog a víc se tomu věnovala. Zájem o psaní určitě vyvolala hlavně četba. Člověk to chtěl zkusit z druhé strany.

PŠ: Kdy jste dostala nápad napsat knížku a proč?

HV: Napsat knížku jsem chtěla asi už od dětství, ale hlavním impulzem nakonec byl zájem o vědu a vývoj technologií. To mě přivedlo na námět mé knihy. A to že jsem zvolila dětského čtenáře, bylo pro mě logické (mám za sebou pedagogickou střední školu).

PŠ: Střední škola a pedagogika obecně Vás tedy vedly pro dětskou tématiku. Proč zrovna příběhy o robotovi?

HV: Mám ráda moderní technologie a vývoj robotiky k tomu patří. Navíc dnešní děti se už odklánějí od tradičních pohádkových příběhů. A asi nejdůležitější motiv byl to, že mě právě příběhy o robotovi bavily psát.

PŠ: Co Vás vedlo k elektronické formě – přeci jen, český národ je krapet konzervativní a čtenář také…

HV: Musím přiznat, že zvolení pouze elektronické formy, by bylo dnes pro mnoho lidí nepřijatelné. Já osobně doufám, že do budoucna se od tištěných knih naprosto upustí. Přeci jen mají elektronické knihy mnohem víc výhod.

PŠ: Máte nějaký osobní vztah ke značce Apple?

HV: Podle toho co se myslí tím osobním vztahem :) Ve sféře telefonů mám porovnání mezi Androidem a iPhonem. Vlastním iPad, ale v ruce jsem měla i jiné tablety. A z těchto zkušeností mi prostě funkčně nejvíc vyhovuje Apple.

PŠ: A krom iPadu máte ještě nějakou iHračku, případně Mac?

HV: Ne to ne, jako hlavní počítač používám netbook (od Asusu). Jinak k těm telefonům. iPhone zatím nevlastním, má ho partner. Já mám zatím stále Androida (ačkoliv výměna je už jen otázkou času). Takže mám mnoho zkušeností z každodenního používání. Android je oproti iPhonu mnohem pomalejší, trhanější. Samozřejmě se to u Androidu liší model od modelu.  iPhone je navíc intuitivní. Celkově iPhone nabízí mnohem více než Android. Ať už po stránce funkčnosti nebo nabídky aplikací. U Androidu se musí hodně nastavovat a upravovat, to se u iPhonu nemuselo.

PŠ: Zajímalo by nás, jak probíhala tvorba knížky a jak moc se liší přístup k elektronické verzi od tištěné. Pracovala jste zcela sama?

HV: Knížku jsem dělala celou na iPadu. S převodem do elektronické verze mi pomáhal přítel (Karel Javůrek, pozn. red.), tištěnou knihu jsme také připravovali spolu. Knihu samozřejmě kontroloval editor. Příprava každé verze měla své náležitosti. Časově po napsání a nakreslení to zabralo asi měsíc dva. U tištěné se řeší hlavně příprava do tisku. U elektronické se to muselo převádět do různých formátů a dodatečně upravovat.

PŠ: Kniha je venku. Jaké byly ohlasy po vydání a jaké jsou teď?

HV: Ohlasy byly dobré, knížku jsem před vydáním dala otestovat do jedné školky (výhoda mít sestru učitelku), takže jsem tušila, jak se na ni děti tváří. Ale musím přiznat, že některé zpětné reakce mi opravdu udělaly velkou radost.

PŠ: Získala jste díky knize nějakou publicitu?

HV: O knize se psalo na několika webech, ale publicitu jinak ne. Když nepočítám, že o mně jedna jedenáctiletá slečna referovala ve škole, jako o vybrané autorce, tak ani ne. :)

PŠ: Závěrem – mohla byste zhodnotit, co kniha přinesla a co byste vzkázala dalším autorům zvažujícím psaní elektronické knihy?

HV: Kniha mi rozhodně přinesla spoustu zkušeností. Celkově se mi naskytla možnost nahlédnout do procesů tvorby, od prvního písmenka po hotovou knihu v ruce. Taky jsem díky její tvorbě pochopila nutnost řádu při práci. Určitě bych vzkázala, aby se nebáli a zkusili to. Když je dobrý nápad, je škoda ho nedotáhnout do konce.

PŠ: Chtěl bych Vám poděkovat za příjemný rozhovor a za celou redakci Vám přeji mnoho úspěchů při další tvorbě.

HV: Taky děkuju a hezký večer, a ještě jednou díky.

Příběhy robotíka Mecháčka

www.robotikmechacek.cz

Dětská pohádková knížka Příběhy robotíka Mecháčka je o malém robotíkovi, který se stěhuje k dědečkovi Nebozezovi a už při cestě vlakem začíná jeho dobrodružství. V městečku Kolomazi poznává Plechýnku, se kterou zažívá své příhody a pozná i další nové přátele nebo robotíky v domácnosti. Mecháčkovi pomáhá v objevování tatínek Šroubek a maminka Matička.

Knížka má celkem deset kapitol na 98 stránkách, včetně ručně kreslených ilustrací pomocí iPadu.

Příběhy robotíka Mecháčka jsou určeny pro všechny malé i velké děti ve věku 3 až 10 let. Při čtení ale určitě pobaví i rodiče.

5 komentářů: „Rozhovor: Po stopách robotíka Mecháčka, knihy vytvořené na iPadu

  • avatar
    11. 05. 2012 (12:53)
    Trvalý odkaz

    V jakém programu byla kniha psána. Myslím ten program na prvním obrázku.

  • avatar
    12. 05. 2012 (20:36)
    Trvalý odkaz

    Proboha, tohle má být dětská knížka?! Nic, osobního, autorce se omlouvám, ale nemůžu se neozvat… Kýčovité rádobynaivní obrázky, typografie na úrovni „elementární textový editor a první písmo, které mi přijde pod ruku“, místy prazvláštní formulace, provopisné chyby (viz. příloha), úporná snaha o „roztomilý design“ (třeba hned titulní strana, ze které se mi dělá nevolno… Pokud má autorka nepřekonatelnou touhu tvořit něco pro děti, měla by zhodnotit svůj výtvarný talent a nepouštět se do věcí, na které prostě nemá, anebo aspoň požádat o pomoc někoho zdatnějšího. A vlastně by se měla zamyslet i nad svým talentem výpravěčským. Ať se snažím sebevíc, na ukázce z knížky prostě nedokážu najít nic pozitivního, ani jediný důvod, proč bych měl něco takového číst dětem. Příležitostí, jak jim pokazit vkus, je v jejich dnešním světě i tak dost… :(

Komentáře nejsou povoleny.