Rosetta. Proč právě Rosetta?

Emulační vrstva umožňující na počítačích s Intel procesorem spouštět programy určené pro starší PowerPC procesory se jmenuje Rosetta. Napadlo vás někdy, proč právě tak?

Zavedení emulace jiného procesorového kódu si vyžádal přechod na zcela jinou procesorovou platformu. V roce 2005 totiž Apple po dlouhých letech opustil procesorovou platformu PowerPC, která již nebyla příliš konkurenceschopná (a také výrobce těchto procesorů, společnost IBM, nebyla schopna dodávat dostatek těchto procesorů). Aby tento přechod uživatele co nejméně bolel, přišla ke slovu Rosetta: emulační vrstva, která dovolovala na Intel procesorech spouštět kód určený pro PowerPC stroje. Díky tomu bylo možné i na nových Macích provozovat starší aplikace, v mnoha případech bez výrazné ztráty výkonu.

Za svou historii má Apple bohaté zkušenosti se změnou procesorové platfromy. Ten poslední výrazný znamenal přechod z procesorů Motorola rodiny 680×0 (tedy stejná rodina, jakou používaly například populární Amigy od Commodoru) právě na PowerPC čipy. I tehdy se Apple s přechodem vypořádat dobře díky konceptu Fat Binary. Tím nebylo nic jiného, než dva kódy zabalené v jednom programu. Podobný koncept pak Apple použil i nyní, jen s trochu odlišným názvem: ano, znáte je jistě pod názvem Universal Binary.

Ale vraťme se zpět k Rosettě. Proč se vlastně jmenuje právě takhle?

Apple má – a i v minulosti měl – velmi dobrý cit na výběr názvů používaných technologií. Ty byly a jsou vždy pojmenovávány “lidskými” názvy, namísto číslených a technologických označení. A výběr těchto názvů má často nějaký hlubší smysl. Stejně tak je to i s tou Rosettou.

Víte, co je skutečná Rosetta? Jde o město v severním Egyptě, které si můžete ze školních hodin pamatovat pod arabským názvem Ar-Rašíd. Ovšem samo město by k pojmenování klíčové Apple technologie nestačilo. Tím hlavním, co stálo za názvem, je významný archeloogický nález pojící se s tímto místem: Rosettská deska.

Rosettská deska byla objevena v roce 1799 francouzským důstojníkem dělostřelectva jménem Pierre-François-Xavier Bouchard, který ji objevil při opevňování pevnosti Fort Jullien v průběhu Napoleonova tažeční do Egypta. Deska se roku 1802 po prohrané námořní bitvě u Abukiru dostala do držení Britského muzea v Londýně, kde je k dispozici doposud.

Samotná deska je významným archeologickým nálezem. Tato nevelká destička o rozměrech 114 x 71 centimetrů je vyrobena z leštěné černé žuly totiž obsahuje ve 166 znacích shodný text ve třech různých jazycích: v egyptského hieroglifickém a demotickém písmu a v jednom řeckém překladu (protože řečtina byla v Egyptě v roce vzniku desky (196 př.n.l.) úředním jazykem).

A právě konfrontací tří různých verzí překladu se egyptologovi jménem Jean-François Champollion podařilo rozluštit do té doby naprosto nečitelné egyptské hieroglifické písmo. Egyptské demotické písmo se také podařilo rozšifrovat pomocí této desky, a to díky britskému egyptologovi T. Youngovi. Stalo se tak v roce 1814.

A stejně, jako Rosettská deska naučila lidstvo rozumět písmu starých Egypťanů, tak i Rosetta o dvě stě let později naučila Intel Macy porozumět jazyku PowerPC procesorů.

avatar

Vláďa Janeček

Vláďa používá počítače Apple již dvaadvacet let a nestydí se za to. Také již více než dvacet let pracuje jako IT žurnalista. Od roku 2006 vydává SuperApple.cz a mimo něj již deset let vydává také časopisSuperApple Magazín.

banner