BeOS: chybělo málo a tohle by byl Mac OS X

V letech 1995 – 1996 byl operační systém BeOS jen krůček od toho, aby se stal současným Mac OS X.

Příběh tohoto zajímavého operačního systému se začal psát již v roce 1991 ve společnosti Be Inc., jejímž představitelem byl Jean-Louis Gassée. Ano, stejný člověk, který byl v letech 1981 – 1990 odpovědný za vývoj a uvedení několika produktů z řady Macicntosh, mimo jiné za produkty Macintosh Portable (rok 1989) a Macintosh IIfx. Byl to také Gassée, kdo v polovině osmdesátých let přišel s myšlenkou přenosného počítače. V podstatě tajně sestavil neoficiální tým, který bez většího zájmu vedení začal pracovat na stroji, který později poznáme pod označením Newton MessagePad. Jeho zájem o mobilní počítače posléze vyvrcholil v pozici předsedy představenstva ve společnosti PalmSource, známého výrobce kapesních počítačů.

Gasséeho přivedl do Applu přímo John Sculley ze společnosti Hewlett Packard: nejdříve jako hlavu Apple France, hlavou vývoje produktů Macintosh se stal až později v osmedátých létech. Již v těchto letech se ve vedení Apple přetřásala myšlenka licencování Mac OS systému třetím stranám (o které měla eminentní zájem především AT&T), Gassée ji však odmítl a celý „projekt“, dá-li se fáze úvah takhle nazvat, odložil k ledu.

Myšlenka licencování Mac OS ale nebyla jediná, kterou Gassée za svého působení v Apple pohřbil – v roce 1989 ukončil projekt Dharma, jehož úkolem bylo vyvinou levný Macintosh pro spotřebitele. Z dnešního pohledu lze za projektem Dharma sledovat počítač nápadně podobný levným iMacům, se kterými se roku 1997 vrátil Apple zpět na výsluní. Podle Gasséeho však byl takový počítač nepotřebný, protože uživatelé dle něj budou dále ochotni platit za drahé prémiové počítače s maximálním možným výkonem a výbavou – tedy z plnohodnotné Macintoshe. Dnes již víme, že tomu tak nebylo a historie Applu se mohla ubírat zcela jiným směrem o několik let dříve.

Předběhl dobu

Ale vraťme se zpět k operačnímu systému, o kterém vám chci povědět. BeOS počal být vyvíjen v roce 1991 pro speciální počítač nazvaný BeBox. Šlo o výkonný počítač v poměrně designově povedené krabici a v podstatě v něm lze spatřovat přímého konkurenta Jobsova NeXT Cube.

Podobnost obou pánů, tedy Steva Jobse a Jean-Louise Gasséeho, je patrná na mnoha rozhodnutích i na způsobech, jakým začali pracovat na svých vlastních projektech. Stejně jako si Jobs odvedl do NeXTu kvalitní lidi z Applu, stejne se zachoval i Gassée. Do nově založené společnosti Be Incorporated s ním odešlo mnoho vývojářů pracujících v Applu v čele se Stevem Sakomanem, jedním z hlavních vývojářů Apple Newtona.

Co byl BeBox

Počítač BeBox byl osazen dvěma procesory PowerPC 603 a byl představen v roce 1995. Tento model měl procesory taktovány na frekvenci 66 MHz, v roce 1996 se dočkal aktualizace s procesory taktovanými na frekvenci 133 MHz. BeBox byl zaměřen především na špičkové zpracování digitálního videa, zvuku a zpracování obrazu. Celkem se prodalo 1 000 kusů počítačů první a 800 kusů druhé generace. Zajímavou hardwarovou vychytávkou byly LED indikátory vytížení obou procesorů umístěné na předním panelu.

V roce 1996 byla jejich výroba zastavena, protože se společnost rozhodla soustředit pouze na software.

Operační systém BeOS byl od počátku psán na míru víceprocesorovým stanicím a dokázal tak excelentně využít všech výhod symetrického multiprocesingu. Grafické uživatelské rozhraní byly vyvinuto na principech jednoduchosti, čistoty a přehlednosti. Aplikační rozhraní bylo psáno v C++, bylo kompatibilní s POSIXem a přítomen byl i Bash. Již tehdy požíval 64bitový souborový systém.

V životě operačního systému BeOS nastalo hned několik důležitých zvratů. Prvním z nich bylo zastavení výroby BeBoxu a provedení portace pro počítače Apple Macintosh (to šlo dokonce tak daleko, že společnost Power Computing dodávala BeOS ke svým klonům Maců a dovolovala jejich uživatelům duální boot), druhý nastal v roce 1998, kdy světlo světa spatřila verze R3, která byla portována na procesory z rodiny Intel x86. Na nich působil jako zjevení – v době těžkopádných Windows 95/98 přišel operační systém, který startoval do deseti sekund a dokázal dělat skutečně více věcí současně. BeOS měl našlápnuto stát se po Windows druhým nejrozšířenějším operačním systémem.

Ostatně podívejte se na následující video a vzpomeňte si, jak rychle na stejném počítači tehdy běžely Windows a jak by se popraly s podobnou multimediální zátěží.

Postupně vývoj pokračoval a většina uživatelů, kteří mají s BeOS zkušenosti, za něj vděčí verzi R5 a z něj odvozené distribuce BeOS PE. Šlo o verzi, kterou jste mohli nainstalovat jako běžnou Windows nebo Linuxovou aplikaci a spustit ji pouhým poklepáním na ikonu.

Historie celého systému končí roku 2001, kdy Be Inc. kupuje Palm, operační systém dále nevyužívá a pouze jej vykuchá a části jeho technologií (multimediální framework a síťový stack) použije do svého Palm OS. Bohužel jej však použil v projektu Cobalt, který nakonec nebyl nikdy dokončen. A s koncem Cobaltu přichází definitivní konec také za BeOS.

BeOS dnes

Přestože byl vývoj BeOS ukončen, existuje dále jako nadějný komunitní projekt Haiku. Pokud si chcete trochu zaexperimentovat, můžete si naistalovat jeho poslední verzi, která je k dispozici také ve formě předpřipraveného virtuálního stroje.

Jen krůček od cíle

Jak to ale bylo s konstatováním v nadpise tohoto článku? Stačilo málo a BeOS by se nějakou dobu proháněl na Macích jako nativní operační systém. Jak k tomu došlo?

Již v průběhu devadesátých let Applu docházelo, že operační systém Mac OS Classic je těžce za zenitem a především Windows 95 coby moderní systém ukázaly světu tuto skutečnost v celé své nahotě (a je ironií osudu, že s tímto zataralým systémem bude muset Apple vydržet ještě dalších pět let). Od počátku devadesátých let byl vyvíjen projekt Copland, který měl zastaralého Classica nahradit (na něj se však podíváme podrobněji později). Jenže Copland nesplňoval požadavky na rozšiřitelnost do budoucna a tak byl jeho vývoj v roce 1996 ukončen.

Jenže jak pokračovat dál? Nový operační systém byl potřebný jako sůl a vlastní vývoj zklamal. Nezbývalo tedy, než jej koupit jinde. V hledáčku se jako nejvhodnější objevil BeOS – systém již plně běžel na současných Macích (což o NeXTu ani zdaleka neplatilo) a tak bylo možné jej „přebrandovat“ na Mac OS X během velmi krátké doby. Navíc šlo o moderní systém, který byl daleko před konkurencí – prvním systémem z dílny Microsoftu, který by šlo považovat za konkurenční, byly až Windows 2000. Vedení Applu tak mělo vidinu, že by mohli velmi snadno předstihnout Microsoft alespoň v této oblasti.

A tak v předvánočním čase roku 1996 začal Apple jednat s Be Inc. o odkoupení celé společnosti. Zatímco tržní hodnota Be Inc. v této době byla 80 milionů dolarů, Gassée za ni požadoval rovných 200 milionů dolarů – byl si totiž moc dobře vědom, že Apple nový systém potřebuje a žádný vhodnější v současné době na trhu není. Apple však byl ochoten nabídnout nejvíce 120 milionů dolarů, nač však Gassée nepřistoupil. Než tedy kupovat Be za dvěstě milionů, kývlo představenstvo na nákup společnosti NeXT za 400 milionů dolarů. Za ty získalo jednu výhodu, kterou Be nabídnout nemohlo – Steva Jobse.

Chybělo tedy málo (přesněji „pouhých“ 80 milionů dolarů a neústupnost obou stran) a operačním systémem počítačů Macintosh mohl být právě BeOS. Apple by tak okamžitě v kvalitě operačního systému předběhl konkurenci, což se mu se současným Mac OS X postaveným na základě NeXTu reálně povedlo až o téměř deset let později.

Je otázkou, jak by v tomto případě vypadala společnost dnes. Stačil by moderní operační systém a Gassée ve vedení k tomu, aby se Apple dostal zpět na výsluní? Došlo by k přechodu na procesory Intel o mnoho dříve (BeOS již tehdy na niž běžel bez problémů)? A spatřil by světlo světa vůbec někdy iPhone nebo iPad (když víme, že Gasseé k mobilním počítačům vždy tíhul)?

Nic z toho se již nikde nedozvíme. Naštěstí?

avatar

Vláďa Janeček

Vláďa používá počítače Apple již dvaadvacet let a nestydí se za to. Také již více než dvacet let pracuje jako IT žurnalista. Od roku 2006 vydává SuperApple.cz a mimo něj již deset let vydává také časopisSuperApple Magazín.

banner