Tablety a počítače do škol aneb proč nebyly iPady dost dobré?

Trendem dnešní doby je masové nasazení počítačů a IT technologií do školní výuky. Nemusíme s tím souhlasit, nemusí se nám to líbit. Technika je ale někdy adorována do role samospasitelného řešení.

Přitom dosti často právě chybí vzdělávání těch, kteří mají dále předávat své zkušenosti. O zastaralém a nevyhovujícím vybavení ani nemluvě.

Nejnovější počin Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy má tento nedostatek odstranit. Pod názvem Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost se objevila Výzva 51. Ta má mezi zájemce rozdělit dotaci 600 milionů korun z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Peníze jsou určeny na vzdělávání vedoucích a pedagogických pracovníků základních a středních škol v informačních a komunikačních technologiích. Záměrem je směřovat podporu primárně do menších základních škol, které mají méně než 200 žáků a kterých je v ČR více než 50 %. Ty projekty, které uspějí si budou moci vybrat technologie a také platformu.

Výzva 51 byla vyhlášena 4. dubna. Velkou vlnu nevole ale vyvolal požadavek na 2 GB RAM u tabletů. Na sociálních sítích kolovaly odkazy na články, které poukazovaly na nedostatky tohoto projektu. Přes deset dní úředníci ministerstva školství hráli mrtvého brouka. 16. dubna byl publikován otevřený dopis ministrovi školství, který na několik nesmyslných požadavků poukazoval. Následující den byl v technické dokumentaci změněn prakticky jeden jediný údaj –  u tabletů je dostačující 1 GB RAM.

Záměr vypadá chvályhodně, ale při pročítání dokumentace jednotlivých verzích dokumentace i argumentů odpůrců vás začnou napadat otázky. 

Odpověď nejen na ně nám poskytla náměstkyně ministra pro řízení operačních programů Petra Bartáková.

Jak dlouho se Výzva 51 připravovala?

Výzva č. 51 byla kontinuálně připravována od prosince 2013.

V pracovním návrhu nebyla specifikace 2 GB RAM pro tablety, to samé platí pro pevné disky (HDD), což diskriminovalo tablety společnosti Apple. Byl toto důvod ke změně? Pokud ano, prodlouží se adekvátně k tomu příslušná lhůta? Podle čeho se tyto parametry stanovovaly?

Uvedení příkladů pořizovaného vybavení vychází z požadavků Evropské komise na specifikaci obvyklých cen zařízení a vybavení pořizovaných v projektech Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vzhledem k zaměření výzvy je specifikace uvedená v příloze č. 5 Metodický výklad výzvy. Uvedení specifikace vychází i z požadavku na využitelnost pro integraci ICT ve výuce i po ukončení realizace projektů. V metodickém výkladu výzvy je zároveň výslovně uvedeno, že při výběru vhodného typu zařízení je třeba vždy brát v úvahu podmínky konkrétní školy i s ohledem na integraci zařízení do stávající infrastruktury vybavení školy. Při definování parametrů výpočetní techniky by škola vždy měla zohlednit své skutečné potřeby.

Vždy ale musí být dodrženy uvedené maximální ceny. S ohledem na skutečnost, že technická specifikace těchto zařízení je některými prodejci uváděna nepřesně, byl metodický výklad výzvy aktualizován tak, abychom minimalizovali chyby při pořizování těchto zařízení ze strany příjemců/partnerů projektů ve vztahu k pravidlům, kterými se při realizaci projektů z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost musí řídit. Termíny výzvy nebudou zbytečně prodlužovány, aktualizace technických parametrů pořizovaného vybavení nemá žádný vliv na přípravu projektových žádostí ani rozpočtů. Prodloužení termínu výzvy by naopak znamenalo ohrožení transparentnosti a rovného zacházení.

V této výzvě 51 ale nejde jen o hardware, provází ji několik zvláštností. Díky požadavku 5×45 min školení a vysokému bodovému hodnocení tohoto kritéria ve hře zůstává jen velmi malý zlomek školitelských firem… Důvod tohoto požadavku je jaký?

Pokud jde o minimální požadavky na školení, každá oblast vzdělávání, uvedená ve výzvě, má stanoven požadavek na minimální časovou dotaci vzdělávání. Nejde ovšem o minimální požadovanou délku jednoho vzdělávacího programu, ale o minimální požadovanou časovou dotaci na dané téma. Např. tedy bude dodržení této minimální časové dotace docíleno realizací několika akreditovaných (do konce realizace projektu) vzdělávacích programů v obvyklé délce 4 nebo 6 vyučovacích hodin. Uvedená minimální časová dotace tak může být pokryta několika vzdělávacími programy, které pokrývají dané téma. Dodržení minimální časové dotace vzdělávání pro každé téma není nijak bodově hodnoceno, jde o povinnost stanovenou výzvou, kterou musí splňovat každá podaná projektová žádost.

Vzhledem k délce realizace programů (max. 11 měsíců), povinnosti doložit akreditace v systému akreditací DVPP u všech realizovaných vzdělávacích programů, a to do konce realizace projektu (tato podmínka je stanovena pro všechny realizované projekty v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, týká se tedy všech výzev v této oblasti podpory, nikoliv pouze výzvy č. 51) jsou v rámci specifických kritérií bodově zvýhodněni žadatelé, kteří již alespoň část vzdělávacích programů, které chtějí v projektech realizovat, mají akreditovány. Toto specifické kritérium již bylo použito i v dalších výzvách této oblasti podpory.

Běžně o úspěšnosti projektu rozhoduje komise, která má právo veta. Proč se tedy přesunula tato pravomoc na náměstka ministra? Není to poněkud nestandardní?

Hodnocení přijatých projektových žádostí bude po ukončení výzvy probíhat standardním procesem hodnocení dle procesů nastavených v řízené dokumentaci operačního programu. Po hodnocení formálním a hodnocení přijatelnosti se přesouvá projekt ke dvěma individuálním hodnotitelům a následně jednomu zpravodaji, který projekt na základě předchozího hodnocení dvěma hodnotiteli finálně vyhodnotí. Následně je projekt projednán na grémiu zpravodajů, které pak rozhodne o jeho výsledném bodovém ohodnocení a výši rozpočtu a tedy i doporučení k realizaci.

Seznam projektů doporučených grémiem zpravodajů k realizaci následně schvaluje porada vedení MŠMT a seznam takto schválených projektů poté podepisuje náměstek ministra. 

Můžete komentovat informaci, že ministerstvo podalo trestní oznámení, které souvisí s výběrovým řízením Výzva 51?

Výzva je vyhlášena a žadatelé mohou zasílat projekty do 16. 5. 2014. Žádné výběrové řízení není v rámci výzvy nebo pro potřeby výzvy realizováno, proces hodnocení projektů započne až po ukončení výzvy.

Požádali jsme o pohled na Výzvu 51 ze strany pedagogů, kteří mohou žádat o finance. Jako první odpovídal Libor Klubal (ipadvetride.cz), učitel matematiky, informatiky a programování na ostravském Wichterlově gymnáziu.

Když se na webu MŠMT objevila informace o vyhlášení dotačního programu cíleného na integraci dotykových zařízení do výuky, zajásal jsem. Již více než dva roky se aktivně věnuji školení pedagogů právě v této oblasti a doufal jsem, že se díky tomuto programu podaří využívání tabletů učiteli ve výuce výrazně podpořit. Po pročtení všech dokumentů však mé nadšení opadlo, proč?

Asi největším problémem byla technická specifikace zařízení, která mohla být v rámci projektu nakoupena. Požadavek na 2 GB RAM vyřadil všechny zařízení značky Apple. Po velké vlně nevole byl tento parametr opraven, ale trvalo to téměř 14 dní. A tím narážím na druhý problém. Na přípravu projektu má potencionální žadatel 42 dní. Co všechno za těchto 42 dní musí zvládnout?

Tak za prvé sehnat minimálně 30 škol. Žadatel totiž vystupuje jako „zastřešující subjekt“, který bude zajišťovat školení a mentorování pro své školy. Každá škola musí dodat povinnou sbírku dokumentů, což násobeno 30 zabere docela dost času. Maximální počet škol je pak 50.

Za druhé připravit k akreditaci sadu vzdělávacích kurzů, protože ve výzvě je požadavek na pětihodinová školení akreditovaná v systému DVPP. Je to poměrně neobvyklá délka, většina kurzů je nastavena na 4 hodiny, které jsou dle zákona minimem.

Za třetí – a to je asi nejdůležitější – připravit kvalitní projektový záměr, který bude smysluplný a pokryje potřeby celého spektra učitelů ze zapojených škol.

To všechno v době, kdy například na středních školách probíhají přijímací zkoušky a maturity. Dokonce i první konzultační seminář k projektu proběhl 22. dubna, což byl v celé ČR den konání prvního termínu přijímacích zkoušek a žádný ředitel SŠ školu neopustí.

Chápu, že čerpání peněz z EU fondů není jednoduché (což ostatně většina škol už zjistila), ale není mi úplně jasné, proč se o svých potřebách vzdělávání pedagogů nemůže rozhodnout sama škola? Tím, že se škola „upíše“ některé z firem, které o dotaci zažádají, bude mít následně jen velmi málo možností mluvit do obsahu kurzů které získají. Proč není jednoduše navýšena částka určená na vzdělávání pedagogů přímo v rozpočtech škol?

Pevně věřím, že při hodnocení a výběru projektů určených k realizaci, budou skutečně vybrány subjekty, které se historicky vzdělávání pedagogů věnují. Že budou vybrány projekty, za kterými stojí skuteční učitelé, a ne jen specializované firmy založené pouze pro získávání peněz z fondů EU.

Výhrady k projektu má i Janek Wagner (šéfredaktor CeskaSkola.cz):

Úředníci ministerstva školství do Výzvy 51 se vložili tabulku s maximálními cenami zařízení a minimálními požadavky na technickou stránku zařízení doporučeného hardware pořizovaného v projektu, která školy vysloveně hloupě omezuje v možnostech nákupu moderních technologií. Kromě tabletů Apple iPad byly tak ze hry vyřazeny i další druhy zařízení: Chromebook, čtečky e-knih či moderní notebooky s SSD.

Vysloveně ostudné je i to, že je papírově vyřazen i vítěz letošní soutěže Bett Awards na prestižním londýnském veletrhu učebních pomůcek BETT v kategorii digitálních zařízení Fourier Education Einstein Tablet+. Tento tablet dle MŠMT nevyhovuje velikostí pamětí a rozlišením.

Stav v mezičase

Pokud odpověď z ministerstva přetlumočíme do běžného jazyka, nic se neděje, vše je v naprostém pořádku. Přitom nestandardní nastavení Výzvy 51 (požadavky na hardware, školení žadatelů a výběr vítězných projektů) vyvolává poměrně silný dojem (nebo také možnost) účelové manipulace. Změny v zadání projektu byly provedeny až na základě bouřlivého nesouhlasu pedagogické obce. Samotní učitelé a školy, kterých se Výzva 51 týká, působí spíše jako kompars.

A nejde jen o to, zda budou iPady ve školách. Bude vybavení odpovídat tomu, co se v běžném světě používá nebo se pořídí řešení, jehož použitelnost bude v maximálně v rámci škol? Budou vědomosti a návyky nabyté ve výuce použitelné v životě?

Ve hře je nejen velký objem peněz, proto i nadále celou kauzu sledujeme ve spojení s řediteli škol v různých regionech a o jejím dalším vývoji i praktickém zavádění do praxe vás budeme průběžně informovat.