Mac mini server jako pracovní stanice: krotíme teplotu

V našem volném seriálu popisujeme výhody i úskalí použití serverové verze Macu mini v roli pracovní stanice. Tentokrát se zaměříme na něco, co se Applu příliš nepovedlo: chlazení a teplotu.

Tenké hliníkové tělo Maců mini posledních dvou modelových řad vypadá velmi elegantně, malý prostor uvnitř počítače však dobrému chlazení komponent nepřispívá. Ještě docela dobře se s tím vypořádá klasický desktopový model, který vždy obsahoval nejen pomalejší procesor než jeho serverový kolega, ale je osazen také jen jedním pevným diskem (a navíc jde o disk s 5 400 otáčkami za minutu). Díky tomu chladící systém vše zvládá.

U serverové verze Maca mini je však situace jiná. Ve stejném těle totiž najdete nejen všechny běžně topící periferie (včetně vestavěného síťového adaptéru), ale i dvojici pevných disků. Jde však o rychlé disky s rychlostí otáčení ploten 7 200 otáček za minutu a navíc jsou v omezeném prostoru tyto disk osazeny rovnou dva. To vše má za následek, že vnitřní teplota všech komponent těchto počítačů je výrazně vyšší, než u desktopové verze.

Popíši vám postup, který jsem pro snížení teploty byl nucen praktikovat u redakčního Maca mini (model Mid 2010) především z důvodu horšící se stability celého počítače. Po celou dobu provozování počítače se vnitřní teploty bez zátěže pohybovaly na hodnotách, které vidíte na následujícím obrázku:

V zátěži, například při zpracování videa, teploty procesoru dosahovaly téměř devadesáti stupňů celsia a teplota na povrchu pevných disků nezřídka šplhala k šedesáti stupňům celsia – a to vše při běžném položení počítače na desce pracovního stolu. Není se tedy čemu divit, že přibližně po  roce použití se pevné disky odporoučely do věčných lovišť. A podobný problém má nejeden uživatel počítačů tohoto typu.

Kde je chyba? Apple totiž použití serverových počítačů předpokládá v klimatizovaných prostorách (serverovnách), kde se počítač nemusí tolik starat o snižování teploty. Pokud však Mac mini použijete jako pracovní stanici v běžné místnosti  (k čemuž je opravdu ideální) nebo jej zavřete v malém prostoru rackové skříně, nezřídka se teplota procesoru přiblíží k ďábelské hranici sto stupňů celsia.

Jak z toho ven? V praxi jsem vyzkoušel dvě řešení: invazivní a neinvazivní.

Neinvazivní řešení spočívá v ručním nastavení otáček ventilátoru na vyšší úroveň. Mac mini server totiž točí naprosto nedostatečných 1 600 – 1 800 otáček za minutu a jen neochotně zvyšuje teplotu (řízení teploty totiž nerozlišuje mezi běžnou desktopovou a serverovou verzí). Jednoduše použijete aplikaci smcFanControl, jejímž pomocí zvednete otáčky ventilátoru na hodnotu 2 500 – 3 000 otáček za minutu. Vnitřní teploty tímto klesnou průměrně o pět stupňů celsia. Výhodou zde je, že vše vyřešíte instalací jedné jediné aplikace. Nevýhodou pak výrazné zvýšení hlučnosti počítače a možné rychlejší zadření ventilátoru (před kterým v souvislosti s umělým zvyšováním otáček varuje přímo Apple).

Po výměně disků jsem se rozhodl provést radikální úpravu. Chlazení serverové i desktopové verze Maců mini je stejné: chladící vzduch se nasává štěrbinou ve spodní části kruhového krytu, poté prochází okolo pevného disku, elektroniky a vystupuje ve spodní části zadní stěny. Toto rozvržení funguje dobře u desktopové verze, u serverové však nedostatečně chladí druhý disk v horní pozici (který má v zátěži nezřídka i o pět stupňů celsia vyšší teplotu, než disk spodní).

Navíc se zde projevují také další problémy použité konstrukce. Po delší době použití se tělo počítače zahřeje a také citelně prohřeje desku stolu pod ním. Tím nastane jev, při kterém je nasávaný vzduch zahříván ještě v době, než vstoupí do útrob počítače – úzká štěrbina mezi horkým hliníkovým tělem a nahřátou deskou stolu zkrátka ani jinou možnost neskýtá.

Z různých řešení se mi nejvíce osvědčilo řešení, které je sice drobným zásahem do konstrukce počítače, nicméně pokud se udělá citlivě, nijak neruší.

Potřebovat bude dvě podložky, ideální jsou například dva modelářské hranoly o hraně 1 x 1 centimetrů, dobře poslouží například i krabičky od sirek.  Začněte tím, že svůj Mac mini vypnete a otočíte jej vzhůru nohama. Sejměte pootočením spodní kruhový kryt a na místo na stole, kde máte Mac mini položen, umístěte vodorovně oba dva hranoly. Na ně pak položte Maca mini bez spodního krytu.

Pozor: rozhodně neklaďte počítač s odejmutým krytem přímo na stůl! Mezi deskou stolu a spodní hranou počítače by měl být prostor alespoň jednoho centimetru!

Pokud navíc tyto hranoly vhodně zkrátíte, nebude tento „tuning“ v podstatě vůbec viditelný.

Možná si nyní klepete na čelo a myslíte si něco o bláznech. Již slyším ty komentáře typu „Apple moc dobře ví, co dělá“ nebo „Odejmutí krytu naprosto naruší chlazení celého počítače“. Ano, teoreticky možná – v praxi však stejný počítač v klidu bude vykazovat tyto teploty vnitřních komponent:

A aby to bylo lépe patrné, ukažme si obě teploty pěkně vedle sebe – vlevo teplota Maca mini server na desce stolu zcela bez úprav, vpravo pak po sejmutí krytu a umístění na vyvýšené hranoly.

Myslím, že tato čísla hovoří za vše, teplota procesoru je průměrně o 30 stupňů celsia nižší, výrazně nižší jsou také teploty napájecího zdroje, severního můstku i pamětí. Počítač nyní i při dvouhodinové konverzi videa nezvedne teplotu procesoru nad 55 stupňů celsia (dříve 90 stupňů celsia), teplota pevných disků ještě nedosáhla čtyřiceti stupňů celsia.

Prozatím takhle počítač provozuji bez jakýchkoli bez problémů, jen pro jistotu jej jednou za měsíc vysaji úzkou hubicí vysavače na plný výkon. Pro jistotu.

Pokud se tedy také potýkáte s teplotou komponent v Macu mini, můžete zkusit některý z těchto postupů. A nemusí jít pouze o serverovou verzi – stejně funkční bude i u běžných desktopových modelů.

Závěrem mě tak napadá: téměř bych se i vsadil, že právě problémy s přehříváním byly jedním z důvodů, proč v nejnovější generaci Macu mini server osadil Apple pomalejší disky s 5 400 otáčkami za minutu. Méně topí a také jsou v 1TB kapacitách výrazně levnější, než 7 200 varianty.