Proč 1984 nebude jako 1984

Blíží se půlnoc 31. prosince 1983. Z idažského Twin Falls vysílá stanice KMVT na svém 11 kanálu v poslední přestávce jednominutovou reklamu. Agentura Chiat\Day nasazuje spot v tuto nezvyklou dobu proto, aby se mohl kvalifikovat do reklamních soutěží v daném roce. Od 17. ledna 1984 běží v amerických kinech zkrácená 30 vteřinová verze spotu před upoutávkami. 

Finále Super Bowlu se koná 22. ledna 1984. Na počátku třetí čtvrtiny diváci očekávají opakování skórování týmu Riders. Obrazovka ale potemní na dvě vteřiny a 96 milionů lidí s úžasem sleduje:

[HTML1]

24. ledna 1984 představí Apple Computer svůj Macintosh. A vy uvidíte, proč 1984 nebude jako 1984.

Pod dohledem Velkého bratra

Ke konci roku 1982 přicházejí umělecký ředitel Brent Thomas a textař Steve Hayden s nápadem vytvořit reklamní kampaň založenou na sloganu: „Proč 1984 nebude jako 1984.“ Nápad je dán k ledu až do jara 1983. Tehdy se setkal marketingový tým Macintoshe a reklamní agentury Chiat\Day. Začali připravovat kampaň, která byla naplánována na leden 1984. Jobs si přál „Chci něco, co zarazí lidi v chůzi, něco podobného hromu.“

Nápad s orwellovským sloganem byl rozvinut do výrazného a symbolického sci-fi příběhu. Mladá atletka osvobozuje masy ovládané Velkým bratrem. Za režiséra byl najat Ridley Scott. Byl tu ale jeden problém – rozpočet ve výši 900 000 dolarů. Na tehdejší dobu to byla velmi vysoká suma. Jobs ale ředitele Johna Sculleyho přesvědčil, aby peníze na reklamu uvolnil.

apple_1984_ad_5Několik lidí z vedení Chiat\Day, Steve Jobs a Mike Murray odlétli na týden do Londýna, aby se zúčastnil natáčení v Shepperton Studios. Ridley Scott najal přibližně 200 skinheadů do role okouzlených mas, naslouchajících Velkému bratrovi. Jejich mzda byla 25 dolarů denně.

Kreativní ředitel Lee Clow navrhoval, aby hlavní hrdinka hodila do obří televize baseballovou pálku. Režisér ale chtěl mít v reklamě kladivo. To poněkud zkomplikovalo výběr potencionálních představitelek. Většina aktérek měla problém s těžkým kladivem, až se ale objevila diskařka Anya Majorová, která svoji roli zvládla bezchybně.

Andy Hertzfeld vzpomíná, že mu zavolal někdo od Chiat\Day a chtěl program pro Apple II, který by působivě zobrazoval čísla a grafy na obrazovce. Ty se později měly prolnout s obrazem Velkého bratra. Vytvoření Hertzfeldovi zabralo celé odpoledne.

Hrubý sestřih reklamy prezentoval Jobs prodejcům Apple při setkání na Havaji, ti z ní byli nadšeni. Prosincové představení na schůzi vedení dopadlo naopak katastrofálně. Markkula chtěl najít novou agenturu. Sculley požadoval po agentuře odprodat již nakoupený reklamní čas.

Triumf paradoxů

Po Super Bowlu se reklamní spot se objevuje na třech federálních kanálech a padesát stanic se o ní zmíní ve svých zprávách. Zadarmo.
Tým Macintoshe je týden po zahájení prodeje vedením firmy omilostněn a sklízí potlesk ve stoje.

Reklama 1984 získala několik ocenění, mnohokrát byla parodována, objevila se i v počítačové hře. A samotný Apple ji v upravené podobě použil v roce 2004 pro svůj iPod.

Reklama porušovala všechny reklamní zvyklosti své doby. Měla dlouhou stopáž a neobjevil se v ní výrobek.

Duch hackerství, svobodomyslnosti, anarchie a touhy po nespoutaném světě prezentovaný v reklamním šotu paradoxně propaguje počítač, který nebylo možné otevřít běžným šroubovákem, a měl uzavřený operační systém.

Můžete také nahlédnout do zákulisí natáčení reklamy 1984, podívat se na další zajímavosti:

[HTML2]

Reklama 1984

Zdroje: volně podle mental_floss & Folklore.org