Hybridní disk WD Black SSHD: Fusion Drive pro všechny?
Zřejmě z důvodu nedostatků hybridních pevných disků zvolil Apple pro svůj Fusion Drive kombinaci dvou prvků. Nastal čas na změnu?
Se současnými úložišti je to tak trochu problém. Máme zde klasické pevné disky, které nabízí vysokou kapacitu za příjemně nízkou cenu, nepatří však mezi nejrychlejší. Na druhé straně zde jsou paměťové SSD disky, které jsou nopak rychlé, avšak jejich cena je stále příliš vysoká.
Řešení, jak z tohoto pekla ven, je hned několik. Můžete počkat ještě několik let, než ceny SSD disků klesnou na přijatelnou úroveň. Nebo můžete zvolit kombinaci obou disků ve formě samostatných zařízení, kde SSD použijete pro aplikace a operační systém a pevný disk pro data a dokumenty. Případně můžete sáhnout po některém z chytřejších řešení, která se o přenos informací postarají za vás – ano, přesně tento způsob zvolil Apple v případě, že si ke svému Macu doobjednáte jako doplňkové příslušenství úložiště Fusion Drive (více se o něm dozvíte v našem článku Co je a jak funguje Fusion Drive).
Stále však nejde o to úplně nejelegantnější možné řešení, které se skrývá v takzvaných hybridních discích. Hybridní disky jsou vlastně takovým Fusion Drive úložištěm, které je však umístěno v jednom pouzdře pevného disku. Nabízí tak stejnou funkcionalitu ne ve dvou, ale jen v jedné jediné součástce.
Hybridní disky fungují úplně stejně, jako Fusion Drive. Do rychlé SSD části se automaticky ukládají ta data, se kterými se často pracuje, a aby byla k dispozici rychleji. Při ukládání se data zapisují na rychlé SSD a teprve později se uloží na plotnu klasického pevného disku. Rozdíl je jediný: zatímco u hybridních disků má tuto logiku na starosti přímo firmware disku, u Fusion Drive se o něj stará přímo operační systém.
Možná se právě ptáte, proč Apple nesáhnul po některém z těcho hybridních řešení raději, než po kombinaci dvou úložišť? Důvodů může být spousta, tím hlavním ale bude nedostupnost optimálního disku. Již nějakou dobu sice můžete zakoupit disky společnosti Seagate z řady Momentus, ty však obsahují pouze velmi malou SSD část (v současné verzi 8 GB), vinou čeho není přínos pro uživatelé takový, jako v případě velkých kapacit použitých ve formaci Fusion Drive.
Zajímavé řešení, které by – alespoň v základních řadách počítačů, představit si jej velmi dobře umíme například v MacBoocích Pro – mohlo Fusion Drive nahradit, představila v těchto dnech společnost WD pod názvem WD Black SSHD. Jde o klasický pevný disk o velikosti dva a půl palce, který se však od běžných notebookových pevných disků liší i svým rozměrem: jeho tloušťka je pouhých pět milimetrů. Pro srovnání – pevné disky použité například v Macu mini, iMacu 21,5″ nebo v MacBoocích Pro bez Retina displeje jsou široké devět a půl milimetru. Jde tedy o polovinu tenčí disk, který tak umožní postavit tenčí notebook, než doposud.
Zajímavé jsou také parametry SSD části, která má kapacitu 24 GB, tedy o poznání větší, než u řešení od Seagatu. Paměťové čipy jsou typu NAND a dodává je společnost SanDisk. Obsažený pevný disk pak nabídne kapacitu 1 TB a rozhraní SATA 3.
Cena disku prozatím není známa a dodávky probíhají přednostně výrobcům počítačů a předpokládáme, že na volný trh přijdou tyto disky později v tomto roce. K dispozici by totiž měly být i verze s klasickou tloušťkou, které bude vhodné použít pro update stávajících počítačů.
Nabízí se také otázka, zda Apple v rámci Fusion Drive bude u některých svých řad nabízet právě tyto disky – z uživatelského pohledu je použitých 24 GB transparentního SSD úložiště podobným přínosem, jako kombinace dvou disků větších parametrů.
Nicméně i kdyby toto nenastalo, i tak tyto disky dostupné v přímém prodeji budou zajímavé pro všechny, kdo chtějí zrychlit stávající počítač nějakým SSD diskem a současně potřebují dostatek úložné kapacity.
