Žaloba kvůli obličejům ve Fotkách jde dál. Apple uspěl jen zčásti
Americká soudkyně zamítla podstatnou část Applovy obrany ve sporu o rozpoznávání obličejů v aplikaci Fotky. Firma argumentovala, že otisky obličeje nejsou biometrický údaj a že zašifrovaná data na iCloudu nevlastní. Soud uznal jen námitku k výřezům tváří, zbytek žaloby pokračuje.
Hromadná žaloba, která se objevila letos v srpnu, se opírá o illinoiský zákon BIPA. Ten platí od roku 2008 a je dodnes jedním z nejpřísnějších předpisů o biometrických údajích na světě. Firmám ukládá, že musí mít od člověka výslovný souhlas, než jeho biometrii sesbírají, a umožňuje domáhat se odškodnění za každé jednotlivé porušení. Právě tahle konstrukce dělá z Illinois oblíbené bojiště pro hromadné žaloby proti technologickým firmám.
Žalobci, které vede anonymní „Jane Doe“, tvrdí, že aplikace Fotky vytváří z tváří na snímcích takzvané faceprinty, tedy otisky obličeje, a ukládá je bez souhlasu uživatele. Protože se Fotky synchronizují přes iCloud mezi zařízeními, podle žaloby tím Apple BIPA porušuje. Server AppleInsider uvádí, že se u celé hromadné žaloby mluví o částce 32,5 miliardy dolarů; jak se k ní žalobci dopočítali, z dokumentu nevyplývá.
Apple se bránil čtyřmi argumenty a stojí za to si je projít, protože hodně vypovídají o tom, jak firma o svých funkcích uvažuje. Zaprvé: otisk obličeje podle Applu není biometrický identifikátor, protože Fotky používají neuronovou síť, která analyzuje pixely, nikoli geometrii obličeje. Zadruhé: aplikace tváře pouze seskupuje, neidentifikuje konkrétní osoby. Zatřetí: zpracování probíhá lokálně a data na iCloudu jsou šifrovaná, takže Apple žádnou biometrii nedrží. A začtvrté: výřezy tváří nemapují geometrii obličeje.
Soudkyně Nancy Rosenstengelová vydala 30. září čtyřiatřicetistránkové rozhodnutí, ve kterém Applovu žádost zčásti vyhověla a zčásti zamítla. U výřezů tváří dala firmě za pravdu: umístění obličeje na fotografii samo o sobě nic nevypovídá o jeho geometrii. To je logické a Apple si tím odškrtl jednu položku. Zbývající tři argumenty ale neprošly.
Nejzajímavější je odmítnutí obrany postavené na šifrování. Apple tvrdil, že když jsou data na iCloudu zašifrovaná, nemůže je vlastnit ani s nimi nakládat. Soud ale konstatoval, že šifrování držení dat nevylučuje: Apple ta zašifrovaná data má a mohl by způsob šifrování kdykoli změnit. Tohle je úvaha, která může mít dosah daleko za tenhle jeden spor. Pokud se uchytí, bude pro technologické firmy těžší schovávat se za šifrování jako za důkaz, že žádná osobní data nemají.
Soudkyně zároveň rozhodla o složení hromadné žaloby a tady Apple drobně uspěl. Takzvanou iCloudovou podskupinu, do které patřili obyvatelé Illinois s albem Lidé napojeným na iCloud a s identifikujícími jmenovkami, soud zrušil. Podskupina pro lokální zařízení, tedy lidé, jejichž fotografie jsou v albu Lidé od roku 2016, zůstává. A zůstává i podskupina pro otisky nahrané na iCloud v novém režimu synchronizace od července 2024, u které je ovšem potřeba přepracovat oznámení členům.
Pro českého čtenáře je potřeba zdůraznit jednu věc: BIPA je státní zákon Illinois a vztahuje se na obyvatele tohoto amerického státu. Nikdo odsud se k žalobě připojit nemůže a případné odškodnění se k nám nedostane. To ale neznamená, že by byl spor pro Evropu nezajímavý. Argumentace o tom, kdo „drží“ zašifrovaná data, je totiž velmi podobná debatám, které se vedou i kolem GDPR a role správce údajů.
Technicky je spor o to, jak se vlastně rozpoznávání obličejů ve Fotkách chová. Apple od začátku staví na tom, že analýza běží přímo v zařízení, výsledky se nikam neposílají a slouží jen k třídění vlastní knihovny. To je oproti cloudovým řešením konkurence skutečně střídmější přístup. Zákon z Illinois ale neptá, kde se zpracování děje, ptá se, jestli měl uživatel možnost říct ne. A to je rozdíl, který Applu teď dělá problémy.
Jak to dopadne, odhadovat nebudeme. Apple teď musí hájit zbývající nároky věcně, tedy ne procesními námitkami, a znovu promyslet argumentaci o šifrování a držení dat. Hromadné žaloby podle BIPA se v minulosti často uzavíraly smírem; Facebook kdysi zaplatil 650 milionů dolarů, Google 100 milionů. Žádná z těch částek se nepřiblížila požadovaným sumám, a to je pravděpodobně i scénář, který čeká tenhle spor.
Praktická rada na závěr: pokud se vám nelíbí, že Fotky poznávají lidi na vašich snímcích, dá se to vypnout. V Nastavení u aplikace Fotky najdete volbu pro album Lidé a rozpoznávání obličejů. Funkce je užitečná a většina lidí si ji nechá, ale je fér vědět, že volba existuje. Soudní spor v Illinois na ni mimochodem nemá žádný vliv – a ani ho mít nebude.
Zdroje: AppleInsider
