Opravdu si Apple patentoval obdélník s kulatými rohy?

Protože současnému světu vládne až přílišné zjednodušování spojené s honbou za senzacemi, nejedna redakce neodolala pokušení vytěžit z nedávno přiznaného patentu Applu co nejvíce a přistoupila k naprosto zásadnímu zjednodušení. Vy jste tak byli obdarování články, které ve svých titulcích svorně hlásali jediné:

Apple si patentoval obdélník s kulatými rohy!

Ano, takhle jednoduché to bylo: ovečky bez ohledu na vyznání dostali významnou krmi, která se zužitkovala v podobě hnoje bobtnajícího v diskusích u daného článku a zvyšující tak počet prohlédnutých stránek.

A protože k tomuto lacinému populismu sklouzla i některá serióznější média, dostává se toto zjednodušení do obecného povědomí a nezřídka se tak i ve zcela nesouvisejících textech dočkáte obratu hovořícím o tom, že když už je možné patentovat si obdélník s rohy, tak už je možné naprosto všechno.

Jenže ono není. Stejně tak jako není možné, aby si Apple patentovat „obdélník s rohy“, protože nic takového si ani nepatentoval.

Ale začněme pěkně od začátku. Konkrétně jde o tento patent (odkaz), který Apple podal patentovému úřadu 23. listopadu 2010 (tedy před celými dvěma roky), přičemž patent dostal udělen až 6. listopadu 2012.

Pokud patent opravdu jen zběžně proběhnete (a pokud jste hnaní bulvárními pudy), můžete nabýt dojmu, že v něm nejde o nic víc, než jen o obdélník se zakulacenými rohy.

Pokud si patent projdete opravdu podrobně a bez předsudků, odhalíte, že pouze popisuje naprosto konkrétní vzhled iPadu první generace a daný patent tedy chrání vzhled tohoto konkrétního zařízení. V jeho duchu tak dále můžete vyrábět tablety se zakulacenými rohy, pokud nebude kopírovat konkrétní vzhled prvního iPadu. Použijete jiný tvar zadní stěny a rozmístění konektorů? Dobrá, proč ne. Použijete jiné rozvržení ovládacích prvků? Dobrá, proč ne. Okopírujete příliš přesně vzhled iPadu první generace včetně ovládacích prvků a rozmístění konektorů? Dobrá, v tom případě na vás Apple nejspíše vytáhne tento patent.

Zcela běžný postup

A víte proč? Protože jde o tzv. americký designový patent, který popisuje konkrétní vzhled (v Česku pro stejný akt používáme spíše označení průmyslový vzor). Tento typ patentů není žádnou novinkou, první patent tohoto typu byl udělen v USA již v roce 1842 a získal jej George Bruce za nový typ písma. Znamená to snad, že by nikdo další nemohl patentovat jiné typy písma? Ne.

A pojďme dále. V roce 1879 získal Auguste Bartholdi designový patent na vzhled sochy svobody. A znamená to snad, že by žádný sochař nesměl udělat dámu s pochodní a knihou v ruce? Ne.

Anebo snad nejznámější designový patent moderní doby byl udělen v roce 1915 a popisoval vzhled původní skleněné lahve od limonády Coca-Cola. A znamená to snad, že by každá další sodovkárna nebo pivovar museli přestat používat skleněné lahve nebo by za jejich výrobu museli platit přímo Coca-Cole licenční poplatky? Pochopitelně, že ne.

A stejné je to i v tomto případě. Zmíněný designový patent Applu popisuje a tím také chrání konkrétní vzhled jednoho konkrétního produktu. Pokud vyrobíte odlišný tablet, a třeba i s kulatými rohy, nemusíte si ničeho bát. Stejně tak jako si můžete namalovat a prodávat vlastní řez písma, sochu s pochodní nebo skleněné lahve pro limonády.

Pokud ale okopírujete příliš přesně iPad první generace, pak si Apple zřejmě vzpomene na svůj patent. A pokud příliš přesně okopírujete původní písmo od George Bruce, pak si zřejmě Adobe (které jej nyní vlastní) vzpomene na svůj patent. Zkuste přijet do New Yorku a prodávat si tam malé kopie sochy svobody. Anebo si zkuste okopírovat původní lahev od Coca-Coly, prodávejte v ní vlastní limonádu a hádejte, co se v krátké době nejspíše stane.

A o tom to je

Designové patenty jsou zde proto, aby chránily vzhled vždy konkrétního zařízení, nejde o žádné obecně platné zákazy. Jenže vidinou zvýšené návštěvnosti hnané weby nemůže korektní zpráva nazvaná „Apple po dvou letech získal patent chránící vzhled iPadu 1“ dostatečně zaujmout. Koho by také zajímalo dění okolo dva roky starého produktu, ne? Výsledkem jejich informování však jsou zcela zcestné výkřiky v diskusí, jako například: „Tak já si patentuju prkýnko na záchod a všichni mi budou muset platit“.

A víte jak to ve skutečnosti je? On vám nikdo nebrání patentovat si jeden konkrétní vzhled záchodového prkénka, protože designový patent popisuje vzhled konkrétního produktu. Jenže nikdo vám platit nebude, pokud přesně nezkopíruje vzhled, rozměry a vlastně i materiály vašeho prkénka. Takže všichni okolo vás budou vesele vyrábět svá prkénka jako doposud a vy jen budete koukat na to své a účet za patentovou přihlášku. Stejně, jako všichni okolo Applu vyrábějí své odlišné tablety ve tvaru obdélníku se zakulacenými rohy bez toho, aby se s nimi kdokoli soudil.

A naprosto stejné je to také v případě jiného jablečného patentu, který popisuje otáčení stránek ve čtečce elektronických knih. Tento patent totiž popisuje naprosto přesně jednu konkrétní animaci otáčení stránek a není pravda, že by tím Apple získal monopol na otáčení stránek ve čtečkách, jak nás titulky těch stejných médií před časem přesvědčovaly. Je nespočet dalších způsobů, jak otočení virtuální stránky animovat a nikdo vám nebrání vymyslet a použít svůj vlastní. Opravdu, vezměte si knížku, papír, tužku a navrhněte, jak jinak by se stránka mohlo animovat. A poté si tento postup můžete i úspěšně patentovat, nikdo vám v tom bránit nebude. A proto ti, který předkládali závěry jako „Tento patent může vyvolat další z desítky právních sporů a žalob ze strany Apple proti výrobcům elektronických čteček, kteří tuto softwarovou věc velmi často využívají“ prostě svým čtenářům  lhali. Zda z neznalosti nebo vidiny bohaté diskuse nechám na vašem posouzení.