PowerBook 540: první notebook s touchpadem na světě byl Apple

Přesně 16. května 1994 představil Apple nový produkt, který jako první na světě přinesl uživatelům dnes běžnou součástku: touchpad. I když tehdy se používalo označení trackpad.

Počítače řady Apple PowerBook 500 však měly na svém kontě více novinek, které do té doby nebyly mezi přenosnými počítače právě běžné. Jako první přišel také se stereofonními reproduktory, vestavěným ethernetem, s „inteligentní“ NiMH baterií s vlastní elektronikou a rozšiřujícím slotem PCMCIA.

Do té doby nevídanou vlastností bylo také automatické usnutí počítače při zavření displeje. Ano, věc dnes naprosto běžná byla v roce 1994 naprostou novinkou. Výdrž počítače šla rozšířit až na čtyři hodiny díky druhé baterii, která šla vložit místo modulu disketové mechaniky.

Ale vraťme se k tomu trackpadu. Tato destička snímající pohyb prstu a převádějící jej na pohyb kurzoru na obrazovce byla vynalezena již v roce 1988 doktorem Georgem E. Gerpheidem a dostala název „finger mouse“ – v překladu tedy „prstová myš“. O tuto novou technologii však dlouho nebyl mezi výrobci notebooků výraznější zájem, všichni používali do té doby běžné trackbally s výjimkou IBM, který své počítače osazoval také svůj vlastní trackpoint.

Vše se otočilo až tehdy, kdy tuto technologii licencoval Apple a použil ji právě v PowerBoocích řady 500. Nový způsob ovládání byl uživateli přijat kladně, ve srovnání s tehdy používanými mechanickými trackbally se totiž nezanášel nečistotami a pro mobilní použití byl zkrátka praktičtější.

Počítače řady PowerBook 500 byly postaveny na bázi procesoru  68LC040 společnosti Motorola s taktem 25 MHz (modely 520/520c) nebo 33 MHz (modely 540/540c/550c). Všechny modely byly osazeny čtyřmi megabajty operační paměti rozšiřitelné na 36 megabajtů. Počítače byly osazovány pevnými disky ve velikostech 160 MB, 240 MB, 320 MB a ke konci produkčního cyklu i 500 MB nebo 750 MB. Model 550c byl určen pouze pro prodej v japonsku a nikdy nedostal schválení od organizace FCC pro prodej ve Spojených státech.

S výjimkou modelu 550c, který nabízel obrazovku o úhlopříčce 10,4″, měly všechny modely řady úhlopříčku 9,5 palce. Rozlišení u všech modelů bylo 640 x 480 bodů při 256 barvách, zatímco u modelů 540c a 550c bylo možné přepnout rozlišení na snížené 640 x 400 bodů, při kterém dokázal počítač zobrazit až 32 tisíc barevných odstínů. Ostatně samotné značení modelů napovídá právě na použitý displej: pokud je za číslem modelu přídavek „c“, jednalo se o počítač s barevným displejem.

[HTML1]

PowerBooky 540 byly postupně dodávány s operačními systém Mac OS verzí 7.1 až 7.5. Prostřednictvím rozšiřujících karet bylo možné později upgradovat v tomto počítači procesor na výkonnější Motorola 68040 s taktem 66 MHz (výrobce Sonnet) nebo PowerPC 603e (od výrobců Apple a Newer Technology). Takty procesorů u těchto rozšiřujících karet se pohybovaly od 99 MHz do 183 MHz (tedy pokud pomineme kartu NUpowr G3 s procesorem PowerPC 740 na frekvenci 223 MHz, která zůstala pouze v prototypu a nikdy nešla do sériové výroby). Ostatně praxe rozšiřujících procesorových karet byla dříve u Apple počítačů naprosto běžnou a dovolovala tak uživatelům využít své počítače i po uplynutí jejich morální životnosti.