Recenze dotykového MacBooku Pro: displej boduje, dotyku si skoro nevšimli

Zahraniční redakce zveřejnily první recenze MacBooku Pro s PROLED XDR displejem. Panel označují za nejlepší, jaký kdy v notebooku viděly, u dotykové obrazovky se ale většina z nich shodne, že na ni po pár dnech skoro zapomněla. V Česku stroj startuje na 84 990 korunách a do prodeje jde dnes.

Embargo padlo ve čtvrtek večer a s ním dorazila vlna textů, které mají jedno společné: nadšení z obrazovky a rozpaky nad dotykem. Apple přitom celou novinku stavěl právě na tom, že poprvé v historii nechal uživatele sáhnout na displej Macu. Recenzenti to kvitují, jenže téměř nikdo z nich nenašel situaci, kvůli které by se ovládání notebooku změnilo od základu. Server AppleInsider shrnul situaci jednou větou: skvělá obrazovka, dotyk vedlejší.

David Pierce z The Verge píše, že dotykové ovládání zatím nijak zásadně nezměnilo způsob, jakým s notebookem pracuje. Novinku přesto doporučuje, a to kvůli displeji a ostatním vylepšením. Pár situací, kdy mu prst přišel vhod, ale vyjmenoval: roztažení dvou prstů při přibližování fotografie je podle něj výrazně pohodlnější než tahání po trackpadu, u filmu stačí ťuknout do videa místo hledání kurzoru a nejlépe se dotyk osvědčí ve chvíli, kdy něco ukazujete druhému člověku a oba můžete do obrazovky sahat.

Stejný recenzent zároveň upozorňuje na limity, které Apple zatím nedořešil. Po ťuknutí do textového pole nevyskočí klávesnice na obrazovce, nedostanete ani nabídku s kopírováním a vkládáním, jakou znáte z iPhonu. A Apple Pencil na displeji nefunguje vůbec, takže kreslicí aplikace z dotykové vrstvy nic nevytěží. Je to přesně ten druh nedodělků, které z první generace dělají první generaci.

Kyle Barr z Gizmoda našel jedno konkrétní místo, kde dotyk dává smysl okamžitě, a tím je zrcadlení iPhonu na Macu. Místo klikání do spodní lišty prostě švihnete prstem zdola nahoru, jak jste zvyklí z telefonu. Reakce podle něj není tak svižná jako na skutečném iPhonu, ale ovládání je přirozenější. Jeho recenze nese titulek v duchu „na dotyk zapomeňte, pořád je to nejlepší Mac“, což docela přesně vystihuje náladu celé várky textů.

Luke Larsen z WIREDu si musel na dotykovou obrazovku sám připomínat. Když se ponořil do práce, úplně na ni zapomněl, protože se do jeho zvyků nevešla. Občas prý sjede notifikaci prstem, nebo si na gauči palcem posouvá feed jako na iPadu, jenže takových chvil je podle něj málo. Mezi třemi prsty vztyčenými k displeji a stejným gestem na trackpadu, od kterého nemusí zvedat ruku, si vybere druhou možnost.

Zato displej sklízí chválu, jakou si od novinářů žádný Mac dlouho nevysloužil. Tandemový OLED, tedy dvě vrstvy samosvítících pixelů nad sebou, zvládne až 2 000 nitů špičkového jasu v HDR a každý pixel se u černé úplně vypne. Chris Welch pro Bloomberg popisuje šestnáctipalcový panel jako výrazný a syrově barevný od rohu k rohu, obavy z nerovnoměrného podsvícení podle něj zmizely během prvních minut. Tom’s Guide mluví rovnou o nejlepším notebookovém displeji, jaký kdy testovali, a PC Magazine o prvním referenčním panelu v přenosném počítači.

Druhou věcí, kterou recenzenti opakovaně zmiňují, je Dynamic Island na místě bývalého výřezu. Jason Snell na Six Colors popisuje, jak z černé skvrny vyjíždí Spotlight i Siri AI, jak se v ní usadilo přehrávání hudby a jak se do ní přesunuly živé aktivity ze spárovaného iPhonu. Výřez podle něj nikdy nic neuměl, byl to jen mrtvý prostor, zatímco Dynamic Island má konkrétní práci. Tady ovšem přichází česká poznámka pod čarou: Spotlight se do ostrůvku přesune jen tam, kde je dostupná a zapnutá Siri AI, a ta zatím česky neumí.

Ne všechno je ale bez výhrad. Apple u nové šestice reproduktorů slibuje o padesát procent hlubší basy a Welch pro Bloomberg připouští, že to je pravda – jenže někdy až příliš. Filmy a seriály notebook podle něj zvládá parádně, u hudby už to ale podle jeho uší není ta vyvážená souhra, kterou šestnáctipalcový MacBook Pro nabízel od roku 2019. PC Magazine zase upozorňuje na hlasité větráky pod zátěží a na displej, který se ochotně maže, pokud si nepřiplatíte za nanotexturovanou variantu.

Z technického hlediska jde kromě obrazovky o přepracované chlazení, tenčí rámečky, nižší hmotnost, nový pant a volitelné úložiště až 16 TB. Vrátilo se také svítící logo na víku, o kterém jsme psali už při premiéře. Procesory zůstaly na čipech M5 Pro a M5 Max, takže kdo čekal výkonnostní skok, ten si počká na příští generaci. Mashable celý stroj označil za „první trefu éry Johna Ternuse“, což je formulace, kterou si v Cupertinu nejspíš nechají zarámovat.

Pro české zákazníky je podstatná cenovka, a ta se nezměnila od října. Čtrnáctipalcový model s čipem M5 Pro, patnáctijádrovým procesorem a šestnáctijádrovou grafikou stojí na apple.com/cz 84 990 korun, silnější varianta s osmnácti jádry 91 990 korun. Šestnáctipalcové provedení startuje na 99 990 korunách a modely s čipem M5 Max začínají na 131 990 korunách u menšího a 141 990 korunách u většího těla. Nanotexturovaný displej si Apple účtuje přesně o 4 500 korun navíc u každé konfigurace.

Prodej začíná dnes, tedy v pátek 6. listopadu, a to i v Česku – česká stránka Applu to uvádí přímo pod nadpisem s předobjednávkou. Kdo si stroj nerezervoval dřív, může mít smůlu s termínem dodání; u základní čtrnáctipalcové konfigurace se už během týdne objevily rozdíly mezi barvami, kdy vesmírně černá odjížděla později než stříbrná. Do českých kamenných obchodů se zboží obvykle dostává v den startu, jen v menším počtu kusů.

Celkový dojem z recenzí se dá shrnout tak, že Apple postavil vynikající notebook a přidal k němu funkci, kterou skoro nikdo nechtěl. Dotyk nikomu nevadí, dá se vypnout a občas se hodí, jenže hlavním argumentem pro nákup je displej a ten by byl stejně dobrý i bez něj. Což je vlastně nejlepší možný výsledek pro firmu, která dotykové Macy dvacet let odmítala: nikdo jí nemůže vyčítat, že se jí povedla obrazovka.

Zdroje: The Verge, MacRumors, AppleInsider, Six Colors, Engadget, Cult of Mac