Trine I & II: první dojmy z pohádkového světa
Rozhodli jsme se podívat na netradičně zpracovanou skákačku vývojářů ze studia Frozenbyte. Ačkoli si můžete myslet, že tento žánr již nemá co nabídnout, Trine a jeho pokračování vám možná názor změní…
Pohádkově začínající úvod vás vtáhne do hry a nenechá jen tak odejít. Vývojáři nám předkládají nádherně zpracovaný 3D svět, viděný trochu netradičně pohledem z boku. Na hratelnosti to ovšem neubírá a nebudete mít problém si krásy světa vychutnat i na starším Macu a to i na vyšší míru detailů.
Příběh prvního dílu se motá kolem tajemného zářícího artefaktu. I když zde zrovna příběh nehraje prim, krásně dokresluje atmosféru a druhý díl na něj velmi volně navazuje. Přestože dvojka přinesla obměněnou zápletku, ústředním motivem stále zůstal onen artefakt, po kterémž se hra jmenuje – Trine.
Dalším nezvyklým prvkem je zapojení více postav. Tři hrdinové disponují různými schopnostmi a díky jejich kombinaci budete muset postupovat přes nalíčené překážky a nepřátele. Jejich obtížnost časem mírně graduje, avšak neměla by být zbytečně frustrující. Trine obohacují i různé adventure prvky jakožto předměty a inventář. V druhém díle nás pak autoři obdařili i hrou pro více hráčů, kterou právě testujeme.
[HTML1]
Kouzelně zpracované prostředí umocňuje zážitek podobně jako hudba, lišící se u obou dílů. Prokreslené pozadí skrývá plno krásných detailů, kvůli kterým se občas vyplatí neutíkat do dalšího levelu a jen se tiše kochat.
Herní engine obsahuje i fyzickou vrstvu PhysX od NVidie jež by měla slibovat zajímavé možnosti při řešení zapeklitých hádanek.
Spoluautorem článku je Michal Moravec.
Podrobnou recenzi si budete moci přečíst již zanedlouho v novém SuperApple Magazínu, jenž vychází 21. března.
Trine 1 i 2 se dá hrát ve třech hráčích, tak tedy nevím co testujete :D
Vaše tvrzení „Jejich obtížnost časem mírně graduje, avšak neměla by být zbytečně frustrující“ je značně nadnesené. I na nejvyšší obtížnost je hra nesmyslně lehká… Pro mne to byla ztráty peněz.