MacBook 2010: nový bělásek déle vydrží (První zkušenosti)

Již téměř týden máme možnost používat inovovaný bílý MacBook. Jaké jsou naše zkušenosti s nejlevnějším přenosným Macem, jehož výbava byla povýšena na úroveň základního profesionálního stroje?

Základní řada přenosných počítačů Apple se od svých profesionálních konkurentů odlišuje především zvoleným materiálem. Zatímco MacBooky Pro jsou vyrobeny z jednoho kusu hliníku, bílé MacBooky se vyznačují šasi odlitým z jednoho kusu akrylátu. Je tak tvořen také z jednoho jediného kusu, což se výborně projevuje nejen na torzní pevnosti celého těla, tak i na různých zvukových projevech (nevrže, skutečně nikde nic nevrže).

K samotnému šasi však musím mít jednu výjimkou, která směřuje spíše k designu celého notebooku. Nepříjemně ostrá přední hrana a ostré rohy okolo vybrání pro otevření displeje jsou snad za trest. Dovolil bych si vzkaz přímo do Applu: Steve Jobsi, odložte prosím svůj iPhone a iPad, odsedněte od iMacu a zkuste celý den pracovat mimo pohodlný mahagonový stůl optimální výšky s MacBookem (ale třeba i MacBookem Pro). Na konci dne se prosím zeptejte svých zápěstí, jestli Jonathan Ive neudělal někde chybu.

Hlavní část notebooku je tak tvořena jen ze dvou kusů: samotného plastového (akrylátového) těla a pogumovaného hliníkového plechu, který tvoří spodní část notebooku. Tento povrch velmi dobře slouží proti posouvání notebooku po stole při psaní. Prozatím nemůžeme, potvrdil nadměrné ulpívání nečistot na této spodní straně, o kterém hovoří majitelé předchozího modelu – přestože je již několik dní notebook v plné permanenci a pohybuje se na různých površích, spodní část je stále jako nová. Budeme vše sledovat a v tradičních dlouhodobých zkušenostech se k tomuto tématu dále vrátíme.

Vylepšený displej

Plastové je také víko displeje, kolem kterého vidíte bílý okraj s očkem webkamery v horním rámu. Pokud vám černý lesklý okraj MacBooků Pro nevyhovuje, pak může být MacBook vaším favoritem. Přestože je jeho displej také lesklý, právě díky absenci černého lesklého okraje působí subjektivně o hodně méně “zrcadloidně”.

U displeje se musím chvíli zastavit. Zatímco displej v předchozím plastovém modelu byl horší (méně kvalitní) než displej MacBooku Pro, nyní se oba displeje kvalitativně srovnaly a přímým porovnáním není možné vypozorovat rozdíly. Výborně.

Displej má klasické rozlišení 1 280 x 800 obrazových bodů, vyšší rozlišení nebo matné provedení nelze zvolit ani jako příplatkový.

Subjektivně hůře bych hodnotil klávesnici – ta je v testovaném modelu hlučnější, než u srovnatelně velkého MacBooku Pro. Vedení kláves i dotisk jsou na stejné úrovni, jen ta hlučnost je výrazná především u rychlého psaní desetiprstou hmatovou metodou. Samozřejmostí je také osazení velkého skleněného touchpadu, který lze stisknout jako fyzické tlačítko.

Stejná zůstává také nabídka rozšiřujících konektorů: Mini DisplayPort pro připojení monitoru nyní obsahuje také zvukovou složku signálu pro přímé připojení například k sestavě domácího kina, zdířku gigabitové lokální sítě, dvojice USB portů a výstup na sluchátka. Mikrofon je vestavěn v levém horním rohu šasi nad klávesnicí. Na těle nenajdete světelný indikátor zbývající energie v akumulátorech, jak jsme zvyklí vídat v MacBoocích Pro.

Po změně motorizace

Hlavní změny se u tohoto modelu udály pod kapotou. Procesor nahradil výkonnější model taktovaný na frekvenci 2,4 GHz a byl použit nový čipset. Ten nyní obsahuje integrovanou grafickou kartu nVidia GeForce GT 320M, která tak nahrazuje dříve používanou kartu GeForce 9400M (také integrovanou). Podle některých informací má být nová karta v určitých činnostech až čtyřikrát výkonnější, sám Apple uvádí navýšení herního výkonu až o sedmdesát procent.

Z vlastních zkušeností můžeme tyto informace jen potvrdit. Všechny graficky náročnější aplikace se hýbou výrazně lépe, poznáte to například i na obyčejné virtuálním globusu v aplikaci Google Earth, bez problémů v nativním rozlišení displeje lze hrát také hry dostupné v systému Valve – například Portal fungoval bez jakéhokoli vynechávání snímků.

Z pohledu výkonu je tedy znatelný především nárůst rychlost v hrách a náročnějších 3D aplikací, v běžných aplikacích využívajících 2D grafiky není nárůst natolik výrazný, aby byl rozpoznatelný. Stejně tak navýšení rychlosti procesoru je spíše kosmetické a při běžné práci jej nerozpoznáte.

Proč to takhle explicitně píši? Jednoduše proto, že mnoho z vás (i mne samotného) zajímalo, zda majitelé předchozího bílého modelu nebo základního MacBooku Pro předchozí generace udělali chybu jeho nákupem. Můj závěr je nikoli, pokud jste si notebook pořídil primárně pro práci a okrajové hraní her – což je i primární účel těchto strojů, nikdy nebyly pozicovány jako výkonější herní stroje. Škoda jen základní výbavy v podobě 2GB operační paměti, i když maximální osaditelná hodnota je 4 GB. Na druhou stranu však lze říci, že při běžné desktopové práci jsme nebyli touto hodnotou limitováni.

Jediné, co by bylo možné majitelům nových modelů závidět, je výdrž na akumulátory. Udávaných deset hodin je při aktivním použití Wi-Fi nadsazené, při nenáročném surfování se dostanete těsně pod hranici osmi hodin, při aktivním použití pak počítejte přibližně se sedmi hodinami výdrže. To je na notebook s plnohodnotným mobilním procesorem (čti: ne podtakovanou ULV variantou populární u mnohých konkurentů) velmi slušná hodnota. Klasické redakční testování trojí metodikou jsme z časových důvodů ještě neprovedli, uvedeme je v klasických dlouhodobých zkušenostech.

Velmi mile jsme byli překvapeni nízkým zahříváním těla notebooku, které je především ve srovnání s hliníkovým strojem nižší. Tedy subjektivně nižší – teplota vnitřních komponent je pochopitelně stejná, pouze plastové tělo díky svých odlišným teplovodivým parametrům působí chladnějším dojmem. Teplota procesoru v klidu se pohybuje mezi 50 – 55 stupni celsia, v zátěži stoupá na velmi pěkných stupňů 80 na povrchu procesoru a 75 stupňů mezi žebry chladiče. Grafická karta topí v rozmezí 45 – 55 stupňů dle zátěže a teplota spodní části šasi se drží okolo hodnoty 35 stupňů Celsia.

Z uvedených teplot vyplývá velmi tiché chlazení, které není v nízké zátěži vůbec slyšitelné (disk je stejně jako u předchozí generace uložen v pryžových silentblocích). Jediný slyšitelný projev tak bývá nouzové bezpečnostní odstavení hlaviček pevného disku v případě prudkého pohybu notebooku. Pevný disk nabízí dostatečnou kapacitu 250 GB, rotuje rychlosti 5 400 otáček za minutu a jedná se o model HTS545025B9SA02 společnosti Hitachi. Je velmi tichý i dostatečně rychlý při čtení souvislých souborů dosahuje přenosových rychlostí přesahujících 71 MB/s, zápis zvládá rychlostí přes 60 MB/s; slušně si poradí také s menšími soubory.

Souputník na cesty

Zkrátka inovovaný bílý MacBook je povedený stroj, jehož prodejní cena v Česku (a potažmo v celé Evropě) by však mohla být nižší. Především s ohledem na stav, že pokud se potvrdí předpokládaná česká cena nad hranicí šestadvaceti tisíc korun bude jen velmi malý cenový rozdíl mezi tímto MacBookem a základním modelem třináctipalcového MacBooku Pro. V takovém případě bude vaše rozhodování nelehké právě s ohledem na materiálové preference a přídavné porty nabízené MacBookem Pro. I když osobně se mi více líbí plastové unibody provedení více než hliníkové, vaše preference mohou být opačné.

Douška závěrem: tento test je prvními dojmy s notebookem získanými po týdnu pravidelného používání. Podrobnější aplikační testy připravíme do pravidelných dlouhodobých zkušeností, na které se můžete těšit ne dříve než za měsíc – ostatně jak je u dlouhodobých zkušeností na SuperApple.cz běžné.