Správci Maců nasazují kód od AI. Vrátit ho zpátky jim trvá i den
Průzkum mezi více než 250 firemními správci Apple techniky ukázal, že většina z nich už nechává umělou inteligenci psát skripty i konfigurační profily. Do ostrého provozu je pouští 86,3 procenta z nich. Vrátit chybnou změnu do hodiny ale nedokáže 69 procent dotázaných.
Správa firemních Maců bývala disciplína, o které se psalo jen v odborných koutech internetu. Teď se z ní stává místo, kde se docela názorně ukazuje, co umělá inteligence dělá s běžnou prací. Společnost Fleet zveřejnila průzkum Apple in the enterprise, na který v sobotu upozornil server 9to5Mac ve svém sloupku Apple @ Work. Odpovídalo v něm přes 250 lidí z firemního IT, kteří spravují Apple zařízení a mají zápisový nebo administrátorský přístup do nástrojů pro správu. Průměrně má každý z nich na starosti zhruba dva tisíce zařízení.
Čísla o využití AI jsou vyšší, než by člověk čekal. Za posledních třicet dní sáhlo 67,6 procenta dotázaných po umělé inteligenci při ladění problémů nebo rozboru logů. Skripty a kód s ní psalo 61,8 procenta a konfigurační profily a nastavení pro správu zařízení 60,7 procenta. Když se Fleet ptal, které nástroje správci používají denně nebo týdně, skončil jazykový model na prvním místě s 56,5 procenta – před konzolí nástroje pro správu zařízení, kterou takhle často otevírá 53,8 procenta lidí. Jinak řečeno, průměrný správce Macu dnes otevírá chatovacího asistenta častěji než vlastní správcovský nástroj.
Zásadní je ale otázka, co se s takovým výstupem stane dál. A tady průzkum dochází k číslu, u kterého se stojí za to zastavit: 86,3 procenta respondentů nasazuje kód a profily napsané umělou inteligencí do produkce, tedy na ostrá zařízení, po nějaké formě kontroly. Úplně mimo ostrý provoz drží AI jen 13,7 procenta dotázaných. Ta „nějaká forma kontroly“ se přitom liší dost zásadně – 36,3 procenta lidí tvrdí, že všechno před nasazením vždy zkontroluje a otestuje, 28,2 procenta posílá změny přes správu verzí s člověkem v procesu, 21,8 procenta důvěřuje AI u méně rizikových úkolů a kontroluje jen to, co může napáchat škodu.
Proč je to problém, se dá vysvětlit na jednoduchém příkladu, který v textu nabízí i autor sloupku Bradley Chambers. Správce si nechá od asistenta napsat konfigurační profil, zběžně ho projde a pošle na několik tisíc Maců. Trvá to pár vteřin. Pokud je v profilu chybné síťové nastavení nebo omezení, které lidem zavře aplikaci, kterou potřebují k práci, dostane se chyba na všechna zařízení stejně rychle. Rychlost nasazení se zkrátka zvýšila, rychlost opravy ne.
Přesně tohle ukazuje druhá polovina průzkumu, a je to jeho nejnepříjemnější část. Vrátit chybnou konfigurační změnu zpátky do hodiny nedokáže 69 procent dotázaných. Víc než čtyřiadvacet hodin na to potřebuje 43 procent z nich. A dalších 26 procent se sice do původního stavu dostane ještě týž den, ale výhradně ruční prací. Fleet k tomu dodává střízlivý komentář, že ani zotavení v rámci dne není dobrá pozice, protože ruční práce je stresující, náchylná k chybám a hlavně se nedá škálovat v situaci, kdy změny generuje AI tímhle tempem.
Z průzkumu vyplývá ještě jedna věc, která se tak trochu rýmuje s tím předchozím. Jde o to, kým vlastně dnešní správce Apple techniky je. Podle šéfa Fleetu Mika McNeila jsou „správci Maců dnes v podstatě inženýři, ať už to v popisu práce mají, nebo ne“. Čísla mu dávají za pravdu – editor kódu používá denně nebo týdně 45,8 procenta dotázaných, nástroje pro průběžnou integraci 42,4 procenta a s rozhraním správcovského nástroje přímo programuje 38,5 procenta lidí. Zhruba 46,9 procenta respondentů má navíc šest až deset let praxe, takže nejde o nováčky, kteří by se do AI vrhli z nezkušenosti.
Pro doplnění kontextu stojí za zmínku i to, čím se Apple zařízení ve firmách vlastně spravují. S podílem 35,5 procenta je nejrozšířenější Microsoft Intune, následovaný Jamf Pro s 19,8 procenta a Omnissa Workspace ONE s 18,3 procenta. Dál jsou JumpCloud s 9,5 procenta, samotný Fleet s 5,7 procenta, Mosyle s 3,8 procenta a Kandji s 3,1 procenta. Že největší krajíc ukousl nástroj od Microsoftu, je samo o sobě drobná ironie – a jeden z respondentů k tomu v průzkumu poznamenal, že správa Apple zařízení vyžaduje úplně jinou architekturu než klasické windowsové zásady.
Nadějněji vyznívá to, co se v průzkumu píše o deklarativní správě zařízení. Tenhle přístup, který Apple prosazuje už několik let, spočívá v tom, že se zařízení neřídí sérií příkazů posílaných ze serveru, ale dostane popis stavu, do kterého se má samo dostat a sám si ho hlídat. V ostrém provozu ho má 52,7 procenta dotázaných, dalších 25,6 procenta ho zkouší, takže dohromady s ním pracuje 78,3 procenta firem. Jeden z respondentů to shrnul tak, že deklarativní správa nahradila reaktivní skriptování a jde o nastavení pravidel, která si zařízení vynutí samo.
Zajímavé je, kde správci vidí svoji největší bolest. Není jí složitost Applu ani bezpečnost, ale tempo, jakým Apple vydává nové verze systémů – za hlavní problém to označilo 31 procent dotázaných, s velkým odstupem před vším ostatním. Dává to smysl: každá velká verze znamená projít kompatibilitu aplikací, upravit profily a otestovat, co se rozbilo. A pokud si část té práce necháte napsat od AI, vracíte se zase na začátek tohoto článku.
Na závěr jedna poznámka k opatrnosti při čtení podobných průzkumů. Fleet je sám dodavatelem nástroje pro správu zařízení a v jeho vlastním žebříčku mu patří 5,7 procenta trhu, takže zájem na tom, aby se o slabinách současné správy mluvilo, rozhodně má. Sloupek Apple @ Work na 9to5Macu zase vychází se sponzorem, kterým je konkurenční Mosyle. Žádné z čísel to samo o sobě neshazuje – vzorek 250 lidí je na tuhle poměrně úzkou profesi slušný a výsledky znějí věrohodně. Jen je dobré mít na paměti, že jde o odpovědi správců o sobě samých, ne o měření skutečného provozu.
Pointa je nicméně docela jasná a platí daleko za hranicemi firemního IT. Umělá inteligence posunula rychlost, s jakou se dá něco vytvořit a nasadit, ale neposunula rychlost, s jakou se dá chyba vzít zpátky. Dokud se nezmění i tahle druhá strana rovnice, bude platit to, co Chambers ve sloupku popisuje jako dva kroky vpřed a jeden zpět. Pro firmu s dvěma tisíci Macy je rozdíl mezi hodinou a dnem docela drahý.
