MagazínNovinkyVšehochuť

Apple patří k největším lobbistům v Bruselu. Má 257 schůzek a miliony eur

Analýza Financial Times zařadila Apple mezi nejaktivnější firemní lobbisty u institucí Evropské unie. Od června 2024 se sešel s úředníky 257krát a ročně na lobbing vydává osm až devět milionů eur.

Když Apple v Evropě něco komentuje, obvykle to zní jako povzdech nad tím, kolik práce mu unijní pravidla přidělávají. Čísla, která ve čtvrtek zveřejnil list Financial Times, ovšem ukazují i druhou stranu mince: firma v Bruselu nesedí se založenýma rukama a čeká, až se na ni něco nachystá. Patří tam naopak k nejaktivnějším hráčům vůbec. Analýzu shrnul server 9to5Mac.

Nejnázornější je počet schůzek. Od června 2024 se zástupci Applu sešli s unijními politiky a úředníky 257krát. V žebříčku technologických firem je to druhá příčka – před Applem je jen Google s 302 schůzkami. Amazon skončil se 239 setkáními na čtrnáctém místě celkového pořadí. Jde přitom o oficiálně evidované schůzky v rejstříku transparentnosti, tedy o spodní hranici skutečného objemu kontaktů.

Peníze doplňují obrázek. Apple podle analýzy vydává na lobbing v Bruselu osm až devět milionů eur ročně. Aby to mělo měřítko: je to víc, než kolik na stejnou činnost dohromady utratí ropný koncern Total, automobilka Volkswagen a letecká Airbus. Tedy tři evropské korporace, které bychom intuitivně považovali za nejsilnější hlasy v unijních kuloárech. Meta je na tom ještě výrazněji, ta překračuje deset milionů eur za rok.

Zaměstnanci Apple Storu v londýnské Covent Garden vítají zákazníky
Evropa je pro Apple druhý největší trh. Foto: Apple

Jedna věta z analýzy stojí za ocitování celá. „Google, Apple a Amazon mají každý víc schůzek s představiteli Evropského parlamentu a Evropské komise než kterákoli jednotlivá evropská firma,“ konstatuje Financial Times. Americké technologické společnosti tedy v Bruselu nejsou hosty, kteří občas přijedou vysvětlit svůj pohled. Jsou tam doma víc než evropský průmysl, který ta pravidla má především chránit.

Zajímavé je ale i to, kdo celkovému žebříčku vévodí. Nejsou to korporace, ale ekologické neziskové organizace – a mezi nimi suverénně vede WWF se 431 schůzkami. To trochu kazí jednoduché vyprávění o tom, že unijní politiku píše velký byznys. Spíš to ukazuje, že Brusel je prostředí, kde se o přístup k rozhodovacím procesům soutěží systematicky, a kdo tam nemá stálý tým, prostě není slyšet.

Apple i Amazon na dotazy odpověděly prakticky shodně: komunikují s tvůrci politik o tématech, která jsou důležitá pro jejich zákazníky a jejich podnikání. Je to formulace natolik obecná, že se dá použít na cokoli od sazby DPH po povinnost otevřít App Store konkurenci. Jiná odpověď se v téhle situaci ani čekat nedala – přiznat, že firma systematicky ovlivňuje tvorbu zákonů, by si žádná korporace veřejně nedovolila, i když to je přesně to, co lobbing znamená.

Kontext celé věci je zřejmý. Posledních několik let se v Unii odehrává souvislá série sporů mezi americkými technologickými firmami a evropskými regulátory: nařízení o digitálních trzích, povinnost umožnit alternativní obchody s aplikacemi, pokuty, spory o umělou inteligenci a o zpracování osobních údajů. Apple musel kvůli unijním pravidlům v Evropě přepracovat části iOS způsobem, jaký jinde ve světě nepoužívá. Že se snaží ovlivnit, jak ta pravidla vypadají, je za těchto okolností logické.

Skleněná kostka obchodu Applu na Páté Avenue v New Yorku
Rozhodnutí z Bruselu dopadají až do centrály v Cupertinu. Foto: Apple

Pro českého čtenáře to má docela konkrétní dopad, i když se odehrává o tisíc kilometrů dál. Většina změn, které v posledních dvou letech přišly do iPhonů v Evropě – možnost instalovat aplikace mimo App Store, změny ve výchozím prohlížeči, otevření NFC pro platby – vznikla v Bruselu, ne v Cupertinu. To, jak budou vypadat další kola pravidel, se rozhoduje právě na těch schůzkách, o kterých analýza mluví.

Mimochodem, lobbing sám o sobě není nelegální ani skrytý. Evropská unie vede veřejný rejstřík transparentnosti, do kterého se organizace zapisují a kde se schůzky s vysoce postavenými úředníky evidují. Právě díky němu mohla analýza vzniknout. Je to jeden z mála případů, kdy má evropská byrokracie zcela jednoznačně navrch nad americkou praxí – v USA se obdobné údaje dohledávají mnohem hůř.

Co si z toho odnést? Hlavně to, že obraz Applu jako firmy, kterou Evropa stíhá, zatímco ona bezbranně plní příkazy, je neúplný. Apple je v Bruselu jedním z nejlépe vybavených hráčů a investuje do ovlivňování pravidel víc než evropské průmyslové giganty. Jestli je to dobře, nebo špatně, ať si každý rozhodne sám. Jen by se o tom mělo vědět, až firma příště vydá prohlášení o tom, jak jí unijní nařízení komplikují život.

Zdroje: 9to5Mac, Financial Times, Rejstřík transparentnosti EU

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *