Apple patří k největším lobbistům v Bruselu. Má 257 schůzek a miliony eur

Analýza Financial Times zařadila Apple mezi nejaktivnější firemní lobbisty u institucí Evropské unie. Od června 2024 se sešel s úředníky 257krát a ročně na lobbing vydává osm až devět milionů eur.

Když Apple v Evropě něco komentuje, obvykle to zní jako povzdech nad tím, kolik práce mu unijní pravidla přidělávají. Čísla, která ve čtvrtek zveřejnil list Financial Times, ovšem ukazují i druhou stranu mince: firma v Bruselu nesedí se založenýma rukama a čeká, až se na ni něco nachystá. Patří tam naopak k nejaktivnějším hráčům vůbec. Analýzu shrnul server 9to5Mac.

Nejnázornější je počet schůzek. Od června 2024 se zástupci Applu sešli s unijními politiky a úředníky 257krát. V žebříčku technologických firem je to druhá příčka – před Applem je jen Google s 302 schůzkami. Amazon skončil se 239 setkáními na čtrnáctém místě celkového pořadí. Jde přitom o oficiálně evidované schůzky v rejstříku transparentnosti, tedy o spodní hranici skutečného objemu kontaktů.

Peníze doplňují obrázek. Apple podle analýzy vydává na lobbing v Bruselu osm až devět milionů eur ročně. Aby to mělo měřítko: je to víc, než kolik na stejnou činnost dohromady utratí ropný koncern Total, automobilka Volkswagen a letecká Airbus. Tedy tři evropské korporace, které bychom intuitivně považovali za nejsilnější hlasy v unijních kuloárech. Meta je na tom ještě výrazněji, ta překračuje deset milionů eur za rok.

Jedna věta z analýzy stojí za ocitování celá. „Google, Apple a Amazon mají každý víc schůzek s představiteli Evropského parlamentu a Evropské komise než kterákoli jednotlivá evropská firma,“ konstatuje Financial Times. Americké technologické společnosti tedy v Bruselu nejsou hosty, kteří občas přijedou vysvětlit svůj pohled. Jsou tam doma víc než evropský průmysl, který ta pravidla má především chránit.

Zajímavé je ale i to, kdo celkovému žebříčku vévodí. Nejsou to korporace, ale ekologické neziskové organizace – a mezi nimi suverénně vede WWF se 431 schůzkami. To trochu kazí jednoduché vyprávění o tom, že unijní politiku píše velký byznys. Spíš to ukazuje, že Brusel je prostředí, kde se o přístup k rozhodovacím procesům soutěží systematicky, a kdo tam nemá stálý tým, prostě není slyšet.

Apple i Amazon na dotazy odpověděly prakticky shodně: komunikují s tvůrci politik o tématech, která jsou důležitá pro jejich zákazníky a jejich podnikání. Je to formulace natolik obecná, že se dá použít na cokoli od sazby DPH po povinnost otevřít App Store konkurenci. Jiná odpověď se v téhle situaci ani čekat nedala – přiznat, že firma systematicky ovlivňuje tvorbu zákonů, by si žádná korporace veřejně nedovolila, i když to je přesně to, co lobbing znamená.

Kontext celé věci je zřejmý. Posledních několik let se v Unii odehrává souvislá série sporů mezi americkými technologickými firmami a evropskými regulátory: nařízení o digitálních trzích, povinnost umožnit alternativní obchody s aplikacemi, pokuty, spory o umělou inteligenci a o zpracování osobních údajů. Apple musel kvůli unijním pravidlům v Evropě přepracovat části iOS způsobem, jaký jinde ve světě nepoužívá. Že se snaží ovlivnit, jak ta pravidla vypadají, je za těchto okolností logické.

Pro českého čtenáře to má docela konkrétní dopad, i když se odehrává o tisíc kilometrů dál. Většina změn, které v posledních dvou letech přišly do iPhonů v Evropě – možnost instalovat aplikace mimo App Store, změny ve výchozím prohlížeči, otevření NFC pro platby – vznikla v Bruselu, ne v Cupertinu. To, jak budou vypadat další kola pravidel, se rozhoduje právě na těch schůzkách, o kterých analýza mluví.

Mimochodem, lobbing sám o sobě není nelegální ani skrytý. Evropská unie vede veřejný rejstřík transparentnosti, do kterého se organizace zapisují a kde se schůzky s vysoce postavenými úředníky evidují. Právě díky němu mohla analýza vzniknout. Je to jeden z mála případů, kdy má evropská byrokracie zcela jednoznačně navrch nad americkou praxí – v USA se obdobné údaje dohledávají mnohem hůř.

Co si z toho odnést? Hlavně to, že obraz Applu jako firmy, kterou Evropa stíhá, zatímco ona bezbranně plní příkazy, je neúplný. Apple je v Bruselu jedním z nejlépe vybavených hráčů a investuje do ovlivňování pravidel víc než evropské průmyslové giganty. Jestli je to dobře, nebo špatně, ať si každý rozhodne sám. Jen by se o tom mělo vědět, až firma příště vydá prohlášení o tom, jak jí unijní nařízení komplikují život.

Zdroje: 9to5Mac, Financial Times, Rejstřík transparentnosti EU