Před 47 lety se Jobs a Raskin pohádali o cenu Macintoshe. Vyhrál dražší návrh
Přesně před sedmačtyřiceti lety, 27. září 1979, se v Applu střetly dvě představy o tom, čím má být Macintosh. Jef Raskin chtěl počítač za pět set dolarů pro každého, Steve Jobs odmítal začínat u ceny. Výsledek zná dnes každý.
Většina sporů uvnitř firem zapadne a nikdo si je po letech nepamatuje. Ten, který se v Applu odehrál 27. září 1979, ale určil podobu jednoho z nejdůležitějších počítačů v dějinách. Na výročí upozornil server Cult of Mac ve své rubrice o historii Applu. Proti sobě tehdy stáli Jef Raskin, duchovní otec projektu Macintosh, a Steve Jobs.
Raskinova představa byla jasná a v roce 1979 dost radikální. Chtěl počítač s grafickým rozhraním za pět set dolarů nebo méně, tedy stroj, který si mohl dovolit skoro každý. Nešlo mu o technickou exhibici, ale o zpřístupnění počítače běžné domácnosti. V době, kdy Apple II stál 1 298 dolarů a levnější Tandy TRS-80 se prodával za 599 dolarů, to znělo jako pěkná provokace.
Jobs měl opačný postup. Podle něj se mělo začít u toho, co má počítač umět, a cenu vůbec neřešit – specifikujte schopnosti a peníze se vyřeší potom. Tenhle přístup ho provázel po celý zbytek kariéry a je dodnes patrný na tom, jak Apple staví své nejdražší produkty. V roce 1979 ale narážel na velmi konkrétní aritmetiku.
Apple totiž tehdy počítal s marží ve výši čtyř set procent. Aby počítač mohl stát pět set dolarů, musely by výrobní náklady klesnout pod 125 dolarů, což bylo s dostupnými součástkami nesplnitelné. Memo z 27. září proto navrhlo realističtější prodejní cenu kolem 1 500 dolarů. Už tím se Raskinova vize rozpadla, ještě než projekt pořádně začal.
Raskin na to zareagoval způsobem, který dodnes stojí za přečtení. Poslal kolegům vlastní memo, ve kterém ironicky vyjmenoval nesmyslné vlastnosti, jež by si člověk mohl od počítače přát, když se na cenu nebere ohled. Uzavřel ho konstatováním, že začínat u schopností je nesmysl a že je potřeba vyjít současně z cenového cíle i ze seznamu funkcí, a přitom sledovat, co dnešní a nejbližší technika vůbec umožňuje.
Věcně měl Raskin pravdu a zároveň spor prohrál. Macintosh se dostal do prodeje 24. ledna 1984 a stál 2 495 dolarů, tedy skoro pětinásobek jeho původního cíle. Jobsův přístup zvítězil na celé čáře a firma se jím řídí dodnes. Raskin z projektu odešel ještě předtím, než se stroj dostal na pulty.
Z dnešního pohledu je zajímavé, že oba měli kus pravdy. Bez Jobsova tlaku na kvalitu by Macintosh nebyl tím, čím se stal, a grafické rozhraní by nejspíš vypadalo podstatně chudší. Bez Raskinova cenového realismu ale Apple na dlouhá léta uvízl v pozici drahé značky pro nadšence a málem se v devadesátých letech položil. Levné počítače pro každého nakonec prodával někdo jiný.
Stejný spor se v Applu vede dodnes, jen se přesunul na jiné produkty. Vision Pro je dokonalá ukázka Jobsova přístupu: začněme u toho, co má zařízení umět, cena ať počká. Že Apple po třech letech uvažuje o lehčím a levnějším modelu, je zase ukázkou toho, že se Raskinova otázka vrací s železnou pravidelností. Jen ji dnes klade trh, ne kolega s memem.
Hodí se dodat, že Raskin nebyl v Applu žádný okrajový zaměstnanec. Projekt Macintosh sám pojmenoval podle odrůdy jablek McIntosh a prosazoval myšlenku počítače jako běžného spotřebiče, ne nástroje pro specialisty. Dnes bychom jeho popis označili za přesnou definici toho, čím se iPhone o třicet let později skutečně stal. Jen k tomu vedla mnohem delší cesta, než si v roce 1979 představoval.
Pro představu, jak velká částka to tehdy byla: 2 495 dolarů v roce 1984 nebylo kapesné ani v Americe, natož v tehdejším Československu, kam se takový stroj oficiálně vůbec nedostal. Kdo u nás v osmdesátých letech na Macintosh narazil, obvykle ho viděl na fotografii v zahraničním časopise. Tuzemské publikum si na Apple počkalo ještě dobrých deset let.
Zajímavé je i to, že Raskinův cíl pěti set dolarů se nakonec naplnil – jen ne u počítače. Přesně do téhle cenové hladiny se po roce 2010 dostaly tablety a levnější notebooky a v přepočtu na kupní sílu ji dnes trefuje i základní iPad. Trvalo to třicet let, ale představa počítače s grafickým rozhraním za cenu dostupnou běžné rodině se ukázala jako správná. Raskin ji jen měl o generaci dřív, než na ni dozrála technika.
Zdroje: Cult of Mac, Wikimedia Commons
