Singapur předběhl Irsko. Apple tam ušetřil 2,7 miliardy dolarů na daních
Nové povinné zveřejnění u americké výroční zprávy ukázalo, že Apple letos díky Singapuru snížil daňový účet o 2,7 miliardy dolarů. Irsko, které firmě dlouhá léta sloužilo jako hlavní daňové útočiště, skončilo poprvé druhé.
Jméno Apple a slovo daně se v jedné větě objevují pravidelně už přes deset let, obvykle ve spojení s Irskem. Letos se ale pořadí změnilo. Podle údajů, které firma musela poprvé zveřejnit spolu s výroční zprávě podané komisi SEC, ušetřila v Singapuru na daních 2,7 miliardy dolarů, zhruba 2,4 miliardy eur. V Irsku to bylo 2,6 miliardy, tedy o něco méně. Na informaci jako první upozornil deník The Irish Times ve spolupráci s Financial Times, v jablečném světě ji pak rozšířil AppleInsider.
Nejde přitom o žádné hackerské odhalení ani o uniklý dokument. Nová americká účetní pravidla ukládají společnostem obchodovaným na burze zveřejnit, kdy se jejich daň ze zahraničních zisků výrazně liší od zákonné federální sazby, která činí jednadvacet procent. Právě z téhle povinnosti vyplynulo, kde přesně a v jakém objemu Apple nejvíc získává. Je to tedy případ, kdy regulace udělala svoji práci.
Čísla za celý rok vypadají následovně. Kdyby byl Apple zdaněn na všech globálních ziscích americkou jednadvacetiprocentní sazbou, zaplatil by zhruba 33 miliard dolarů. Skutečně odvedl na korporátních daních asi 27 miliard. Rozdíl pěti miliard dolarů jde právě na vrub Irska a Singapuru dohromady. Pro pořádek dodejme, že řada amerických firem neplatí jednadvacet procent ani doma, protože si uplatňuje domácí odpočty a daňové slevy.
Objem peněz, který přes asijskou centrálu protekl, je přitom značný. Podle zveřejněných údajů Apple letos přes Singapur přiřadil zisky až padesát miliard dolarů. V roce 2025 vykázaly jeho singapurské dceřiné společnosti zisk před zdaněním téměř čtyřicet miliard a odhad na letošek ve výši padesáti miliard pochází z propočtu Financial Times nad americkými údaji. Nejde tedy o firmou potvrzené číslo, ale o odborný odhad.
Zajímavé je, co ty společnosti vlastně dělají. Největší singapurská dceřiná firma Applu je podle svých účetních výkazů obchodní a marketingové centrum, které prodává produkty a služby ostatním společnostem skupiny v zahraničí a „vyvíjí duševní vlastnictví“. Poměr čísel k počtu lidí přitom bere dech: napříč dvěma hlavními singapurskými entitami vygeneroval Apple v roce 2024 zhruba devět milionů dolarů zisku před zdaněním na zaměstnance. V Irsku to loni bylo šest milionů, celosvětově v roce 2025 méně než jeden.
„Zatímco závislost Applu na Irsku byla poprvé odhalena před více než deseti lety, obrovské daňové úspory v Singapuru jsou zásadní novinkou,“ uvedla pro Irish Times Zorka Milin, spoluředitelka washingtonské organizace Fact Coalition, která se zabývá daňovou transparentností. Podle ní teprve teď začíná být vidět, kolik peněz zůstává na stole. Apple se k celé věci odmítl vyjádřit.
Nabízí se otázka, jak je tohle možné po dohodě, která měla přesně takové praktiky omezit. V roce 2021 se země sdružené kolem OECD dohodly na minimální efektivní korporátní sazbě patnáct procent a nízkodaňové jurisdikce včetně Irska i Singapuru se k ní přihlásily. Mnohé přitom čekaly odchod nadnárodních firem. Ten se ale zatím nekonal a státy místo toho inkasují mimořádné daňové příjmy – Singapur si od Applu letos přes takzvanou dorovnávací daň vzal 2,5 miliardy dolarů.
„Globální minimální daň nastavila poměrně nízkou laťku,“ komentoval to pro Irish Times Mike Lewis, ředitel investigativního think tanku TaxWatch, podle kterého jde pro část firem „do jisté míry o běžný provoz“. Čísla mu dávají za pravdu. Mezi lety 2023 a 2025 se efektivní daňová sazba Applu v Singapuru pohybovala kolem deseti procent, přestože základní singapurská sazba je sedmnáct. Letos a v dalších letech by se měla díky dorovnávací dani přiblížit patnácti procentům.
Spravedlivě je ale potřeba dodat i druhou stranu argumentu. Část ekonomů upozorňuje, že pokud firmy v těchto zemích zůstávají i po zavedení minimální daně, může to znamenat, že je tam drží i jiné důvody než sazba – kvalifikovaní lidé, infrastruktura nebo stabilní politické a právní prostředí. Singapur skutečně nabízí všechno tohle. Zároveň ovšem firmám umožňuje vyjednat si úlevy a slevy na činnosti, které stát považuje za ekonomicky hodnotné, a právě z toho podle amerických dokumentů Apple těží.
Starší kapitola téhle historie má přitom pro Evropu konkrétní dohru. Po vyšetřování Evropské komise ohledně nedovolené veřejné podpory, uzavřeném v roce 2016, musel Apple doplatit Irsku přes třináct miliard eur i s úroky. Je tedy ironické, že přesně v době, kdy Irsko přestává být firmě nejužitečnější, přichází povinnost zveřejnit, kam se těžiště přesunulo. Transparentnost dorazila s určitým zpožděním, ale dorazila.
Pro českého čtenáře z toho neplyne nic, co by se dalo využít v praxi – jde o firemní finance, ne o produkty ani ceny. Stojí to ale za pozornost z jiného důvodu. Debata o zdanění velkých technologických firem se v Evropské unii vede dlouho a tahle čísla do ní vnášejí něco, co v ní dlouho chybělo: konkrétní údaje podložené dokumenty, ne odhady. A ty zřejmě ještě nějakou dobu uslyšíme.
Zdroje: The Irish Times, AppleInsider, SEC
