Apple rozeslal varování před placeným spywarem lidem v 99 zemích

Apple v pátek rozeslal další vlnu takzvaných varování před hrozbou. Zamířila k cílům útoků v 99 zemích a celkový počet států, kde Apple někoho varoval, se tím vyšplhal nad sto padesát. Firma doporučuje zapnout Režim blokování, bezpečnostní experti pak hlavně nikomu neplatit za „odvirování“.

Apple má od roku 2021 program, kterým upozorňuje jednotlivce na to, že se podle jeho zjištění stali terčem takzvaného žoldnéřského spywaru — tedy placených sledovacích nástrojů, které si objednávají státy nebo jejich zpravodajské složky. V pátek firma rozeslala další vlnu těchto varování a podle vlastního vyjádření zamířila „cíleným uživatelům v 99 zemích“. Upozornil na to server CyberScoop.

Číslo je mimořádně vysoké. Předchozí velká dávka varování odešla v srpnu a celkem Apple za dobu existence programu upozornil uživatele ve více než stopadesáti zemích. Mezi příjemci jsou podle CyberScoopu novináři a dokumentaristé, tedy přesně ty profese, které bývají terčem státního sledování nejčastěji. Apple zásadně neříká, kdo za útoky stojí, ani ze kterých zemí varovaní uživatelé pocházejí — a na dotaz k tomu podle serveru neodpověděl.

Ta mlčenlivost má svou logiku. Apple nemá nástroje na to, aby útok přiřadil ke konkrétnímu zadavateli, a kdyby se o to pokoušel, dostal by se do role, která mu nepřísluší. Zároveň tím ale vzniká situace, kdy varovaný člověk ví, že je sledován, a nemá jak zjistit kým. Pro novináře v autoritářském státě to není akademická otázka — je to rozdíl mezi tím, jestli si má dávat pozor na policii, nebo na konkurenci.

John Scott‑Railton, který se sledovacím softwarem dlouhodobě zabývá v torontské laboratoři The Citizen Lab, označil páteční vlnu za významnou a očekává, že z ní vyplyne velké množství potvrzených případů. Zároveň varoval před firmami, které lidem po takovém upozornění nabízejí placené „řešení“ nákazy. Doporučil místo toho obrátit se na neziskovou organizaci Access Now, která podobné případy řeší bezplatně.

Druhé Scott‑Railtonovo upozornění je ještě důležitější: to, že vám varování nepřišlo, neznamená, že jste v pořádku. Apple posílá upozornění tehdy, když má vlastní signál, že se o zařízení někdo pokoušel. Útok, který jeho detekci unikl, se do statistiky nedostane. Ta devětadevadesátka zemí je tedy spodní odhad, nikoli úplný obrázek.

Natalia Krapiva z Access Now k počtu varování dodala, že boj proti zneužívání sledovacího softwaru zdaleka není u konce. Podle ní musí státy, které přijímají nová pravidla, nejdřív uznat, že dosavadní systém selhává, a celé odvětví se podle ní musí dočkat skutečných následků. Nejde přitom o náhodné načasování: varování dorazila krátce před závěrečnými koly jednání takzvaného Pall Mall Process, dobrovolné iniciativy, která se snaží nastavit pravidla pro komerční hackerské nástroje.

Co s tím může udělat běžný uživatel? Především si uvědomit, že se ho to s velkou pravděpodobností netýká. Žoldnéřský spyware stojí statisíce dolarů za jeden cíl a nasazuje se na politiky, aktivisty, právníky a novináře, ne na lidi, kteří si fotí dovolenou. Pokud ale do některé z těch skupin patříte nebo s nimi pracujete, Apple doporučuje zapnout Režim blokování, který v systému vypne řadu funkcí zneužívaných k útokům — od náhledů v Zprávách po část webových technologií v Safari.

Dobrá zpráva pro české uživatele je, že Režim blokování je v českém prostředí dostupný bez jakéhokoli omezení. Najdete ho na iPhonu i iPadu v Nastavení pod položkou Soukromí a zabezpečení, na Macu v Nastavení systému na stejném místě. Jde o jednu z mála bezpečnostních funkcí Applu, u které nemusíme psát obvyklou větu o tom, že u nás zatím není — zapne se stejně jako v USA a funguje stejně.

Stojí za připomenutí, že Režim blokování není antivirus a nic na zařízení nehledá. Je to preventivní opatření, které zmenšuje plochu, na kterou se dá zaútočit, a tím pádem dává smysl zapnout ho dřív, než se něco stane. Apple to v doporučeních říká výslovně a Scott‑Railton s ním v tomhle bodě souhlasí.

A ještě jedna poznámka na závěr. Varování od Applu chodí jako upozornění po přihlášení na účet na stránce appleid.apple.com a zároveň e‑mailem a iMessagem na adresy spojené s účtem. Pokud vám tedy přijde zpráva, která vás někam odkazuje a chce po vás přihlašovací údaje, je to podvod — a je docela pravděpodobné, že se jich po takhle medializované vlně objeví celá řada.

Zdroje: CyberScoop, BleepingComputer, Apple Must, Apple