Roky s limitem nabíjení na 80 %: iPhone 17 Pro Max má 97 procent

Redaktorka MacRumors tři roky po sobě nabíjela iPhony jen do osmdesáti procent a výsledky teď zveřejnila. Po roce měla kapacitu 97 %, po dvou letech 93 % a po třech 88 %. Otázka je, jestli to stojí za ten každodenní kompromis.

Funkci omezení nabíjení na osmdesát procent přidal Apple do iOS v roce 2023 a od té doby se o ní vedou nekonečné spory. Jedni tvrdí, že je to jediný způsob, jak udržet baterii v kondici, druzí namítají, že si tím člověk dobrovolně ukrajuje pětinu výdrže kvůli něčemu, co stejně nepozná. Juli Cloverová ze serveru MacRumors se rozhodla to vyzkoušet pořádně – tři roky po sobě a na třech generacích iPhonu.

Metodika byla jednoduchá a poctivě dodržovaná. Nabíjení zastaveno na osmdesáti procentech, telefon pokud možno nikdy pod dvacet procent, přednost kabelu před bezdrátovým nabíjením a pokud možno stejné zacházení u všech modelů. Sledovanými veličinami byly stav baterie v nastavení a počet nabíjecích cyklů. Výsledky publikoval server MacRumors v úterý.

Čísla vypadají takto. iPhone 17 Pro Max po dvanácti měsících a 277 cyklech ukazuje kapacitu 97 procent. iPhone 16 Pro Max po dvou letech a 343 cyklech má 93 procent. A iPhone 15 Pro Max, nejstarší z trojice, je po třech letech a 369 cyklech na 88 procentech. Pro srovnání: Apple garantuje zachování osmdesáti procent původní kapacity po pěti stech cyklech.

Nejlepší výsledek má tedy nejnovější model, a to nejen proto, že je nejmladší. Autorka to přisuzuje dvěma věcem: parní komoře, která v posledních generacích odvádí teplo mnohem lépe, a prostě větší baterii. Teplota je totiž pro životnost lithium-iontového článku ještě důležitější než to, do kolika procent ho nabijete. Telefon, který se při hraní rozpálí na čtyřicet stupňů, degraduje rychleji než ten, který zůstane vlažný.

Právě tady je zakopaný pes v celé debatě o limitu. Omezení na osmdesát procent samo o sobě dělá jedinou věc – drží článek mimo horní pásmo napětí, kde chemicky stárne nejrychleji. Je to prokazatelně užitečné, ale není to jediná ani největší proměnná. Kdo nechává telefon ležet na palubní desce auta v létě, žádný limit mu nepomůže.

Autorka sama přiznává, že u starších modelů to bylo obtěžující. Vzdát se dvaceti procent kapacity u telefonu, který měl baterii na hranici celodenní výdrže, znamenalo hledat nabíječku odpoledne. U iPhonu 17 Pro Max a dnešního 18 Pro Max, kde baterie narostly, je to podstatně snesitelnější – osmdesát procent z velké baterie je pořád víc než sto procent z té tehdejší.

Je férové dodat, co se v testu nesrovnává. Chybí kontrolní vzorek, tedy stejný telefon používaný stejně, ale nabíjený normálně do sta procent. Bez něj nelze přesně říct, kolik procent kapacity limit skutečně zachránil. Srovnání s typickými čísly uživatelů ale naznačuje, že rozdíl je v řádu několika procentních bodů za rok – ne dramatický, ale měřitelný.

Apple sám nabízí ještě jednu cestu, a to optimalizované nabíjení. Telefon se při něm naučí váš režim a poslední dvacet procent dobije až krátce před tím, než ho ráno vezmete do ruky. Článek tak stráví u plného nabití jen pár minut místo několika hodin. Je to kompromis, který nevyžaduje žádnou disciplínu a většině lidí bohatě stačí.

V iOS lze navíc od loňska nastavit strop i jinde než na osmdesáti procentech. Volit jde po pětiprocentních krocích mezi osmdesáti a sty procenty, takže kdo chce rozumný kompromis, nastaví si devadesát. Z chemického hlediska je rozdíl mezi osmdesáti a devadesáti procenty podstatně menší než mezi devadesáti a sty.

Pro koho tedy limit dává smysl? Hlavně pro lidi, kteří telefon nosí dlouho a chtějí ho po třech čtyřech letech předat dál nebo prodat se slušným stavem baterie. Pro ty, kdo mění každý rok, je to zbytečná oběť – baterie prostě nestihne zestárnout natolik, aby na tom záleželo. A pro ty, kdo telefon potřebují večer ještě živý, je to rovnou kontraproduktivní.

Zajímavé je, jak málo se o tomhle mluví u ostatních zařízení. Apple Watch, AirPods ani MacBooky obdobnou volbu v této podobě nenabízejí, přestože u sluchátek je degradace baterie nejbolestivější – vyměnit ji prakticky nejde. Pokud má firma data ukazující, že limit funguje, bylo by logické ho nabídnout všude.

Závěr tedy není tak jednoznačný, jak by si obě tábory přály. Limit na osmdesáti procentech skutečně funguje, ale jeho přínos je spíš několik procentních bodů kapacity navíc než zázrak. Pokud vás nebaví sledovat, kdy telefon dojde, zapněte raději optimalizované nabíjení a na stav baterie se koukněte za rok. Pravděpodobně budete překvapeni, jak málo se změnil.

Zdroje: MacRumors, Apple Podpora