Patnáct let bez Steva Jobse. Ternus se k výročí poprvé veřejně vyjádřil
Pátého října uplynulo patnáct let od smrti Steva Jobse. K výročí se poprvé v roli generálního ředitele Applu vyjádřil John Ternus, svou každoroční vzpomínku zveřejnil i Tim Cook. Oba zvolili osobní tón, ne firemní prohlášení.
Steve Jobs zemřel 5. října 2011 ve svém domě v Palo Altu na následky neuroendokrinního nádoru slinivky. Bylo mu šestapadesát let. Od té doby se v Cupertinu vystřídaly tři generace čipů, dvě kategorie produktů a od letoška i nový generální ředitel. Výročí jeho úmrtí ale zůstává jedním z mála dnů, kdy vedení Applu mluví jinak než jazykem tiskových zpráv.
Letos se k němu podle serveru AppleInsider vyjádřil John Ternus, který Apple vede od letošního léta. Na sítích napsal, že způsob, jakým je Steve naučil starat se o každý detail, každý zážitek a každého člověka, dodnes řídí jejich práci, a že za to zůstává navždy vděčný. Pro Ternuse to byla první veřejná vzpomínka na Jobse v roli ředitele a vyznívá spíš jako poznámka kolegy než jako oficiální stanovisko firmy.
Má k tomu ostatně předpoklady. Ternus nastoupil do Applu v roce 2001 a s Jobsem tedy strávil celé jeho poslední desetiletí ve firmě, byť v tehdejší hierarchii ještě daleko od vrcholu. Pracoval na iPadu, později vedl vývoj hardwaru. Jeho vzpomínka proto nemá nádech úcty na dálku, ale konkrétní zkušenosti s tím, jak Jobs vedl porady a co od lidí vyžadoval.
Tim Cook, dnes výkonný předseda správní rady, pokračoval ve své každoroční tradici. Napsal, že jsou lidé, kteří po sobě ve světě zanechají stopu, a pak lidé, kteří ho změní celý – a že Steve změnil svět i životy mnoha lidí, jeho vlastní navždy. Cook tuhle vzpomínku zveřejňuje bez přerušení od roku 2012, obvykle doplněnou o fotografii nebo citát. Letos zvolil samotný text.
Rozdíl mezi oběma příspěvky je drobný, ale výmluvný. Cook mluví o dopadu na svět, Ternus o práci a detailu. Je v tom zachycená i proměna role, kterou Jobs v Applu dnes hraje: pro vedení už není postavou, se kterou se poměřuje strategie, ale spíš měřítkem řemeslné poctivosti. Ternusova přestavba firmy ostatně směřuje přesně tam – víc produktů, míň manažerských pater.
Patnáct let je doba, za kterou se dá změřit leccos. Apple měl v roce 2011 tržní hodnotu zhruba 350 miliard dolarů a necelou třetinu tržeb z iPhonu. Dnes je mnohonásobně větší a iPhone zůstává hlavním zdrojem příjmů, i když služby získávají na váze. Z produktů, které Jobs osobně uváděl, se v nabídce drží Mac, iPad, iPhone a Apple TV. Zmizel iPod, přibyly hodinky, sluchátka i brýle.
Zajímavější než čísla je ale otázka, co z Jobsova přístupu v Applu skutečně zůstalo. Firma si dodnes drží zvyk nemluvit o nevydaných produktech, kontrolovat celý řetězec od čipu po obchod a odmítat funkce, dokud nejsou hotové. Na druhou stranu přibyla opatrnost, kterou by Jobs nejspíš nesnesl – Fortune se letos ohlíželo za Cookovou érou a popisuje firmu, která se naučila maximalizovat, ne riskovat.
Osobní vzpomínky na Jobse mají tendenci sklouzávat ke kultu, a to je něco, čemu se vyhýbal i on sám. V rozhovoru s Walterem Isaacsonem na sklonku života řekl, že měl velmi šťastnou kariéru a velmi šťastný život a že udělal všechno, co mohl. Jindy mluvil o tom, že když uděláte něco úžasného a dáte to ven, něco se tím přenese dál. Je to skromnější formulace odkazu, než jakou mu obvykle připisujeme.
Historky z té doby jsou přitom často méně vznešené a o to zajímavější. Spor s Jefem Raskinem o cenu Macintoshe, při kterém Jobs prosadil dražší návrh, dobře ukazuje, že mezi kultovním vizionářem a tvrdohlavým manažerem byla hranice tenká. Právě tahle nejednoznačnost dělá z Jobse zajímavější postavu než z bezchybného ikonického portrétu, který se objevuje na plakátech.
Apple připomínku výročí letos neudělal na hlavní stránce ani v obchodech. Memoriální stránka s tisíci vzpomínkami od lidí z celého světa na webu Applu dál existuje, firma na ni ale neodkazuje. Také model Apple Parku zmizel z návštěvnického centra a nahradily ho regály se zbožím. Historie se v Cupertinu nepěstuje, pracuje se na tom, co bude.
Možná je to tak správně. Patnáct let po smrti je Jobs postavou, kterou část dnešních zaměstnanců Applu nikdy nepotkala, a firma, kterou založil, už dávno není jeho. Zbývá po něm jedna konkrétní věc, kterou letos zmínil i Ternus: posedlost detailem, která dává smysl jen tehdy, když ji sdílí dost lidí najednou. Jestli ji Apple udrží i v další dekádě, se pozná na produktech, ne na výročích.
Zdroje: AppleInsider, AppleInsider
