Mac Studio s M5 Ultra je podle testu ideální stroj pro lokální AI
Federico Viticci strávil několik týdnů s Macem Studio osazeným čipem M5 Ultra a jeho závěr je jednoznačný. Pro člověka, který chce provozovat velké jazykové modely doma a bez cloudu, dnes nic lepšího neexistuje.
Mac Studio s čipem M5 Ultra se prodává od 22. září a psali jsme o něm ve článku Nové Mac mini a Mac Studio jsou v prodeji. Teprve teď ale začínají chodit první pořádné testy, a ten od Federica Vitticiho ze serveru MacStories je zatím nejzajímavější. Autor totiž stroj neměřil syntetickými testy, ale postavil na něm vlastní výzkumný systém a nechal ho běžet.
Připomeňme, co M5 Ultra vlastně je. Apple ho skládá ze dvou čipů M5 Max propojených technologií UltraFusion, takže jde o konstrukci se čtyřmi křemíkovými destičkami. Výsledkem je až 80jádrová grafika, ve které má každé jádro vlastní neurální akcelerátor, a hlavně paměťová propustnost 1,2 TB/s. Oproti M3 Ultra s jeho 819 GB/s je to nárůst zhruba o polovinu a právě propustnost paměti je u jazykových modelů ta veličina, na které záleží nejvíc. Apple sám mluví o až 4,5násobném výpočetním výkonu grafiky pro úlohy umělé inteligence, což jsou ovšem firemní údaje z laboratoře.
Vitticci měřil proti Macu Studio s M3 Ultra a 512 GB paměti, tedy proti dosavadní špičce. Zpracování vstupního zadání, kterému se říká prefill, zrychlilo zhruba dva a půl krát. Samotné generování textu bylo v průměru rychlejší asi o sedmdesát procent. Nejnázornější je ale čas do prvního vypsaného slova u opravdu dlouhého kontextu: u zadání o délce 256 tisíc tokenů klesl z 245 vteřin na 102 vteřiny. To je rozdíl mezi „jdu si uvařit kafe“ a „počkám u stolu“.
Konkrétní čísla z testu: model Qwen3.8-Flash-Next ve čtyřbitové kvantizaci, který sám o sobě zabere 256 GB, generoval běžný text rychlostí 108 až 112 tokenů za vteřinu a u programovacích úloh dokonce 143 tokenů za vteřinu. Zpracování šestnáctitisícového zadání zvládl tempem 2 887 tokenů za vteřinu. Pro představu — to je rychlost, při které se odpověď na obrazovce objevuje rychleji, než ji stihnete číst, a to celé běží na stroji, který stojí na stole a je slyšet asi jako lednička v sousední místnosti.
Nejzajímavější část testu je srovnání s herním počítačem osazeným kartou GeForce RTX 5090. Ta má v syrovém výpočetním výkonu navrch a Vitticci to nijak nezastírá. Problém je jinde: karta nabízí 32 GB vlastní paměti, a jakmile model tuhle hranici překročí, musí se jeho části přesouvat přes sběrnici PCIe do systémové paměti. Výkon tím padá do propasti. Mac Studio má naproti tomu 256 nebo 512 GB sjednocené paměti, do které se velký model prostě vejde celý. Je to učebnicový příklad toho, že v téhle disciplíně nerozhoduje jen výkon, ale hlavně kapacita.
Autor svůj argument podpírá vlastní zkušeností. Na předchozím Macu Studio s M3 Ultra provozoval devadesát devět dní systém pojmenovaný Desk, který zpracoval 310 dokumentů pomocí lokálních agentů. Dřív by taková úloha znamenala nemalé účty za cloudové API a odeslání všech podkladů někam ven. S M5 Ultra se podle něj podobné nasazení posouvá z kategorie „jde to, ale bolí to“ do kategorie běžné pracovní rutiny.
Na české ceny je potřeba se posadit. Mac Studio s M5 Ultra ve variantě s 30jádrovým procesorem a 64jádrovou grafikou startuje na 154 990 Kč, plná konfigurace s 36 jádry procesoru a 80jádrovou grafikou pak na 193 990 Kč. Levnější modely s čipem M5 Max začínají na 69 990 Kč, respektive 87 990 Kč za verzi se 40jádrovou grafikou. Konfigurace s 512 GB sjednocené paměti, o které se v testu mluví, má podle dosavadních informací dorazit až koncem října.
Komu takový stroj dává smysl? Rozhodně ne každému, kdo si chce doma pohrát s umělou inteligencí — na to bohatě stačí Mac mini nebo MacBook Pro s M5 Pro a menší model. M5 Ultra je odpověď na docela úzkou otázku: chci provozovat velký model lokálně, potřebuji nad ním mít plnou kontrolu a data mi nesmí opustit budovu. Typicky jde o advokátní kanceláře, zdravotnictví, vývojářské týmy s citlivým kódem nebo o lidi, kteří prostě nechtějí každý měsíc platit za tokeny.
Vitticciho závěr zní, že M5 Ultra představuje „obrovský skok ve výkonu pro lokální modely“ a že konverzace s modelem působí konečně plynule. Zní to jako reklamní slogan, jenže čísla za tím stojí. Zajímavé je hlavně to, že Apple tenhle stroj nijak zvlášť nemarketuje jako počítač pro umělou inteligenci — jednoduše postavil něco, co se do téhle role hodí lépe než cokoli, co se dá koupit za srovnatelné peníze.
Pokud vás tedy láká myšlenka mít vlastní model běžící pod stolem, tohle je stroj, který ji poprvé dělá prakticky použitelnou. A pokud vás neláká, máte ušetřeno skoro dvě stě tisíc korun. Obojí je legitimní volba, jen je dobré vědět, za co přesně se platí.
Zdroje: MacStories, Apple Newsroom, Apple Česko
