Žijeme zamčeni ve světě bez upgradu

Počítače od Applu se stále více podobají telefonům. Ne svým softwarem, ale naprostou nemožností jakéhokoli vylepšení. 

Sedím u syna v pokoji a sleduji, jak na svém počítači zpracovává úlohu do školy. Na počítači vše funguje – textový editor, webový prohlížeč s několika záložkami, poštovní klient. Nic není výrazně pomalé a nic jej nelimituje. Jakmile úkoly dokončí, půjde si zahrát hru. Jak jej znám, bude to asi Minecraft, ten je teď mezi chlapci jeho věku populární. Takové Lego na stereoidech. A jde samozřejmě o počítač Apple. O Mac mini.

Vlastně to nebyl vždy jeho počítač. Pamatuji si jako by to bylo včera, když jsme si jej počátkem roku 2006 přinesl z obchodu domů. Byl to můj první Mac s procesorem Intel a vlastně první Mac s Intelem vůbec.

Osm let a stále mladík

Jeho původní hardwarová výbava dnes vypadá jako úsměvná. Procesor Intel Core Solo byl jednojádrový (ano, skutečně měl jen jedno jediné jádro, ne jako dnes) a běžel na taktu 1,5 GHz. K dispozici měl pouze 512 MB operační paměti a pevný disk nabídnul pouze 60 GB úložného prostoru a přestože se jeho plotny točily rychlostí 5 400 otáček za minutu, byl žalostně pomalý i přesto, že se jeho hlavičky snažily kmitat, seč jim sekvenční motorky stačily. Vlastně rychlejší je dnes leckterá levná flashka.

Jednojádrový procesor? 512 MB paměti? A na tom bez problémů běží editor, prohlížeč se záložkami a Minecraft? Také vám na tom něco nesedí?

macmininvidia

Nesedí, a máte naprostou pravdu. Nejsem takový masochista, abych syna nechal se trápit s takto slabou hardwarovou konfigurací. Stejně, jako jsem postupně nenechával trápit sebe, když jsem tento počítač ještě používal.

Měl jsem totiž obrovské štěstí. Štěstí v tom, že jsem tento počítač pořídil v době, kdy Apple ještě podporoval – ať již úmyslně, nebo neúmyslně – upgrade důležitých komponent počítače. A díky tomu funguje tento počítač i dnes, osm let po svém pořízení a stále není zralý do starého železa.

Jak šel čas, vzrůstaly nároky systému a naopak ceny jednotlivých komponent klesaly, tak jsem jej postupně updatoval. Operační paměť jsem nejdříve rozšířil na jeden gigabajt, později až na současné dva gigabajty, což je maximální velikost, kterou je čipset schopen obsloužit. Původní pevný disk také postupně nahradil rychlý disk WD Black s rychlostí ploten 7 200 otáček za minutu, který byl čtyřikrát rychlejší, než původní disk od Fujitsu. Tento rychlý disk již v počítači není, před rokem odešel do křemíkového nebe a jeho místo zaujal hybridní disk od Seagatu. Jeho 500 GB prostoru je dostatečných i v dnešní době a část se 4 GB flash paměti urychluje systém i práci dostatečně.

(03) Apple - Mac OS X Snow Leopard - Nejvyspělejší operační systém na světě

Nicméně věřím, že vám v té skládance stále něco nesedí. A to stařičký jednojádrový procesor s nevelkým taktem. Máte pravdu, ten už v počítači také není – místo něj zde tepe dvoujádrový Intel Core Duo s taktem 2,2 GHz. Ano, v počítači mám skutečně jiný procesor a mohu vám říci, že jeho výměna byla záležitostí asi deseti minut. V této řadě počítačů byl totiž procesor osazen v klasické patici, tudíž jeho výměna spočívala v uvolnění přídržné páky v patici, jeho výměnu a nanesení teplovodivé pasty.

Takže si to shrňme. Koukám na osm let starý počítač, jehož hardwarovou výbavou je dvoujádrový procesor s vysokým taktem, dostatek operační paměti pro běžné použití s operačním systémem Snow Leopard a velkým a slušně rychlým pevným diskem. Věřím, že nějaký rok ještě bez problémů vydrží a oslaví s námi deset let v plné síle.

Navíc tyto postupné upgrady vyšly levněji, než nákup novějšího modelu tohoto počítače, a to výrazně.

Tady končí naše pohádka

Dalo by se říci, že jsme se dobrali ke šťastnému konci, ba dokonce některý ze čtenářů by mohl nabýt pocitu, že počítače od Applu jsou značně dlouhověké.

Bohužel, již nejsou.

Doba, kdy byly Apple počítače takhle snadno upgradovatelné, jsou dávno minulostí. Začalo to postupně, plíživě. Nejdříve začal Apple pájet pevně na základní desky procesory, tudíž již nebylo možné původní nahradit výkonnějším. Později začal na základní desku pevně připojovat také operační paměti, které již nijak nevyměníte.

Další na řadě jsou jistě SSD (či pevné) disky, které tak u většiny modelů zůstávají posledním vyměnitelným prvkem (přestože u spousty modelů nejde o zrovna triviální záležitost). Počítače Apple se tak stanou stejně nerozšiřitelnými, jako telefony iPhone nebo tablety iPad.

Proč to Apple dělá? Důvody jsou dva: snížení nákladů na výrobu a zkrácení životního cyklu počítače na nezbytné minimum. Vynecháním prvků navíc, jako je patice na procesor či patice pro operační paměti, přinese společnosti úsporu při výrobě zařízení. Ano, tato úspora se bude pohybovat v řádu (desítek) centů na jednom kuse, což nevypadá jako nijak závratná částka. Když si ale uvědomíte, že takových počítačů prodá Apple několik milionů každé čtvrtletí, bude úspora za celý rok dosahovat částky s pěknými pár nulami.

Navíc v zájmu Applu není, abychom používali jeden počítač dlouhých osm nebo deset let. To je strašně dlouho, je třeba přimět uživatele k tomu, aby svůj počítač měnili minimálně za poloviční dobu. Právě tři až čtyři roky jsou doba, kdy bude morální životnost počítače u svého konce a místo toho, aby si jej uživatel dovybavil, si zkrátka půjde koupit nový. Protože mu nic jiného nezbude.

Disk je to poslední, co v MacBooku Air vyměníte...
Disk je to poslední, co v MacBooku Air vyměníte…

Když totiž stejnou optiku opřeme do původního Maca mini a představíme si, že by měl všechny komponenty pevně připájeny, jako je tomu nyní, měl bych z něj nyní jen hezké těžítko. Protože co si budeme nalhávat – jednojádrový procesor s taktem 1,5 GHz z první Core generace a 512 MB operační paměti by neumožnilo počítač plnohodnotně používat.

Myslete tedy při nákupu nového Apple počítače, že jeho životnost určujete dnes přímo při koupi – pokud si koupíte počítač s pouhými čtyřmi gigabajty paměti, narazíte brzy na problém s aplikacemi i operačním systémem. Ono „brzy“ nastane nejdříve za dva roky, ale nastane (stačí si připustit, že z těchto čtyřech gigabajtů operační paměti si až 1,5 GB vezme pro sebe integrovaná grafická karta, gigabajt spotřebuje operační systém a pro aplikace tak zůstává jeden a půl gigabajtu. A to opravdu není pro moderní aplikace mnoho.)

Když si rovnou připlatíte, oddálíte tento problém o nějakou dobu. Ovšem i v takovém případě Apple nad vámi zvítězil. Vydělal.

11 komentářů: „Žijeme zamčeni ve světě bez upgradu

  • avatar
    12. 11. 2014 (13:47)
    Trvalý odkaz

    napevno osadene cpu a pamate okrem ineho znizuju spotrebuju= dlhsia vydrz na bateriu, aspon tak nam do volakedy vtlkal do hlavy intel pri ulv procesoroch

    • avatar
      12. 11. 2014 (13:51)
      Trvalý odkaz

      Zajímavé, díky za příspěvek. Dokáži si připustit, že teoreticky může přechod patice / procesor nějakou ztrátu vygenerovat, ale že by to bylo natolik markantní, aby to bylo zaznamenatelné?
      Navíc to není důvod pro pájení ve stolních počítačích, které Apple zhusta používá…

      • avatar
        12. 11. 2014 (13:58)
        Trvalý odkaz

        tak ano to ekonomicke hladisko bude to hlavne:) korunka ku korunke.. energeticka optimalizacia ma vsak podla mna zmysel aj u desktopu. predsa len Apple sa dost chvali ako ‚Eco friendly“. nechcem tym vsak povedat ze sa mi postup appe paci prave naopak. posledny MB mi vydrzal vdaka upgadom 7 rokov:)

      • avatar
        16. 06. 2015 (09:07)
        Trvalý odkaz

        tak nam to vysvetloval inzinier s Intelu kedy davno pri ULV pentiach M

  • avatar
    12. 11. 2014 (14:13)
    Trvalý odkaz

    Jednoduše se z počítačů stal „spotřebák“. Spotřební materiál, který se neopravuje, nevylepšuje, ale rovnou vyhodí. Boty, oblečení, auta, nábytek, domy, všechno je to dnes na jedno použití. Koupit, použít, vyhodit. A tak pořád dokola, rychleji, levněji, se stále menší kvalitou a životností.

    A až zničíme poslední kus životního prostředí a spotřebujeme poslední surovinu, nastane všeobecný údiv. Jak se to mohlo stát?!

    • avatar
      12. 11. 2014 (16:10)
      Trvalý odkaz

      Přesně tak, jedná se o spotřební zboží a dnes už uživatele nelákají nějaké upgrady stávajícího stroje. Chtějí prostě věc používat a případně si koupit časem zase novou hračku a víc neřešit.

      Asi jsem idealista, ale nedají se ty starší zařízení recyklovat?

      • avatar
        12. 11. 2014 (20:14)
        Trvalý odkaz

        Nevím, netroufal bych si tvrdit, že uživatele nelákají postupné upgrady stroje a že je chtějí jen věc koupit a používat. Ono se to totiž těžko odhaduje, protože nám Apple nedává možnost čehokoli jiného.
        Spíše bych to tedy napsal tak, že uživatel nemá jinou možnost, než prostě věc používat a případně koupit časem novou hračku. Je do tohoto chování natlačen výrobcem a zkrátka nemá jinou možnost…

        • avatar
          15. 11. 2014 (09:30)
          Trvalý odkaz

          Má. Zvolit produkt jiného výrobce, který to (alespoň v nějaké míře) umožňuje. To je jeden ze tří hlavních důvodů, proč si já počítač od Apple prostě nekoupím.

  • avatar
    12. 11. 2014 (16:44)
    Trvalý odkaz

    Bohužel zase o důvod víc proč příští komp asi nebude od jabka. Zatim iMac 27″ slouží a dokud poběží všechno co potřebuju, nehodlam opustit Snow Leoparda. A na nějaký to textování, tabulkování a domácí agendu (fotky, střih videa nahranýho z TV) stačí a stačit mi bude asi navždy. Až na ten čas při střihu a konverzi si to rád prubuju i na muzejních G4kách. Holka má v pokojíku na pohádky lampičku G4. Odmítam se na tomhle zbrklym vývoji podílet. komp s CPU nad 500 MHz muí stačit na všechno a když blbej OS potřebuje víc než 64 MB, už je něco blbě. Vyrost jsem na Didaktiku, přes Amigu a PCčka došel k jabkum (protože vzhled a PowerPC). Někdy kolem roku 2000 vidim vrchol techniky a dál už jenom nadbytečný honěni za pitominama který nic extra novýho nepřinesly a nejsou třeba.

  • avatar
    12. 11. 2014 (20:11)
    Trvalý odkaz

    Taky jsem pořídil MacMini a dodnes slouží jako domácí medium center. Ale další počítač už bylo PC a na něm Mac OS s podporou od TonyMac (Hackintosh).
    Posledních pár let tak v klidu HW vylepšuji když je potřeba a nedám na to dopustit. Jen čekám kdy tomu Apple udělá přítrž :(

  • avatar
    13. 11. 2014 (17:26)
    Trvalý odkaz

    Moj povodny biely MacBook z roku 2008 mi vydrzal 6 rokov – mal som najslabsiu konfiguraciu a postupne som upgradoval RAM na 4GB a disk som menil tiez, 2x – raz koli kapacite a rychlo a raz koli tomu ze odisiel do onoho kremikoveho neba :)
    No a ked prisiel cas na nahradu, neostavalo mi nic ine ako zobrat (skoro) najvyssiu moznu konfiguraciu MBP retina 13″, s 16GB RAM a 512GB SSD, kedze ho chcem aspon tych 5-6 rokov pouzivat. Co sa da robit, je to jednoducho cesta ktorou vyrobcovia idu, Apple nie je jediny.

Komentáře nejsou povoleny.