Apple seká zaměstnancům rozpočet na AI. Ternus šetří i na tokenech
Apple podle agentury Bloomberg snížil denní limity, které jeho lidé smějí utratit za umělou inteligenci. Některým inženýrům spadl strop ze tří set na dvě stě dolarů denně a další škrty se chystají. Je to zatím nejkonkrétnější důkaz, že nový šéf John Ternus myslí úspory vážně.
Umělá inteligence stojí peníze a Apple si to začíná hlídat položku po položce. Agentura Bloomberg přišla ve středu se zprávou, že firma v říjnu tiše snížila denní strop útraty za jazykové modely části svých inženýrů ze tří set dolarů na dvě stě. Server MacRumors i redakce 9to5Mac shodně popisují, že nejde o jednorázové opatření, ale o začátek širší vlny. Apple se k věci oficiálně nevyjádřil, zdroje Bloombergu mluvily pod podmínkou anonymity.
A škrtat se bude dál. Podle Bloombergu firma zvažuje, že některým inženýrským týmům sníží denní rozpočet až na sto dolarů. Skupiny mimo vývoj mají strop sto dolarů denně už dnes a u části z nich se uvažuje o snížení na pouhých pětadvacet dolarů. Kdo bude na svoji práci potřebovat víc, bude muset o výjimku požádat vedení — což je, mimochodem, elegantní způsob, jak útraty zároveň zpomalit a zviditelnit.
Není úplně jasné, kterých nástrojů přesně se limity týkají. Bloomberg uvádí, že zaměstnanci Applu mají přístup k několika službám najednou — jmenovitě ke Claudovi od Anthropicu, ChatGPT od OpenAI a Gemini od Googlu. Část týmů zároveň dostala doporučení přesednout na levnější modely nebo na takové, které běží přímo na jejich zařízení. To druhé dává u Applu zvláštní smysl: firma roky investovala do toho, aby se modely daly spustit lokálně na Apple Silicon, a teď to může zpeněžit sama na sobě.
Proč mají největší rozpočty zrovna inženýři, je nasnadě. Agentní nástroje na psaní kódu spolykají při jediné delší úloze obrovské množství tokenů a účet roste rychleji než u člověka, který si nechá shrnout e-mail. Právě kolem těchto nástrojů vznikl v posledním roce v Silicon Valley fenomén, kterému se přezdívá tokenmaxxing — tedy snaha protočit co nejvíc tokenů, protože se to tiše bere jako měřítko produktivity. Meta kvůli tomu podle 9to5Mac dokonce interně provozovala žebříčky zaměstnanců podle spotřeby.
Apple v tom rozhodně není sám. Poradenská firma Accenture podle dostupných informací srazila centrálně hrazený limit na Clauda na devětadvacet dolarů na zaměstnance a měsíc, přičemž cokoli nad rámec si musí zaplatit konkrétní projekt nebo tým. Firmy postupně zjišťují, že nárůst produktivity nemusí automaticky vyvážit účet za tokeny. Rozdíl je v tom, že u Applu jde o společnost, která zároveň oznámila rekordní čtvrtletí.
Zajímavý je i pohled na to, čí modely vlastně Apple interně používá nejvíc. Mark Gurman z Bloombergu dřív napsal, že firma při vlastním provozu stojí do značné míry na modelech od Anthropicu — doslova prý „běží na Anthropicu“ — a to navzdory tomu, že pro novou Siri uzavřela partnerství s Googlem. Pokud teď inženýři dostanou pokyn sáhnout po levnější variantě, může to v praxi znamenat i přesun mezi dodavateli. Ven se takové detaily obvykle nedostanou.
Na firemní komunikaci je přitom vidět poměrně ostrý obrat. Ještě loni tehdejší generální ředitel Tim Cook na celofiremním setkání zaměstnance vyloženě vybízel, ať umělou inteligenci používají víc. „Všichni už AI používáme ve velkém a jako firma to dělat musíme také,“ řekl tehdy podle 9to5Mac. Od výzvy „používejte to víc“ k tabulce denních stropů to bylo nečekaně rychlé.
Otázka je, kolik Apple vlastně ušetří. Sami zdroje Bloombergu přiznávají, že jen málokdo denní limit tří set dolarů skutečně vyčerpával, takže reálná úspora může být spíš symbolická. Reakce zaměstnanců jsou podle agentury smíšené — část lidí omezení nijak nepocítí, jiní v nich vidí předzvěst hlubšího utahování opasků. A tam, kde se mluví o úsporách, se dřív nebo později začne mluvit i o propouštění.
Ty obavy nevznikly ve vzduchoprázdnu. Apple si podle MacRumors pro některé divize najal externí konzultanty na produktivitu a jejich revize v kombinaci se škrty v rozpočtech na AI přirozeně vyvolaly spekulace o chystané reorganizaci. John Ternus, který firmu vede od prvního září, podle zpráv chce zeštíhlit firemní hierarchii a dosáhnout víc s menším počtem lidí. To je formulace, kterou zaměstnanci čtou vždycky velmi pozorně.
Celé to přitom působí trochu paradoxně na pozadí čísel, která Apple zveřejnil před pár dny. Ve fiskálním čtvrtém kvartálu roku 2026 firma vykázala rekordní tržby a výdaje na výzkum a vývoj jí vyskočily o dvaatřicet procent na 45,8 miliardy dolarů, mimo jiné právě kvůli infrastruktuře a umělé inteligenci. Jinými slovy: Apple utrácí za AI víc než kdy dřív, ale u jednotlivých zaměstnanců začíná počítat dolary.
Z odstupu to dává smysl. Peníze, které jdou do datových center a vlastních modelů, mají dlouhodobou návratnost; peníze, které shoří v denním limitu inženýra testujícího třetí agentní nástroj během odpoledne, se hůř obhajují. Ternus zjevně nastavuje jiný standard než jeho předchůdce — od „používejte AI“ k „používejte AI uvážlivě“. Pro firmu, která si zakládá na efektivitě, to není nelogické. Jen je milé vidět, že i v Cupertinu někdo sedí nad fakturou a kroutí hlavou.
