Apple po roce vysvětlil, proč z App Storu vyhodil aplikace sledující ICE

Apple po roce vysvětlil, proč z App Storu vyhodil aplikace sledující pohyb agentů imigračního úřadu ICE. V dopise kongresmanu Raskinovi se odvolává na bezpečnost agentů po střelbě v Dallasu. Otázku, proč smí zůstat Waze, dopis neřeší.

Kauza, která na podzim 2025 rozdělila americkou veřejnost, dostala oficiální vysvětlení – s ročním zpožděním. Server MacRumors upozornil na dopis, který Apple poslal americkému kongresmanovi Jamie Raskinovi z Marylandu a ve kterém popisuje důvody stažení aplikace ICEBlock a několika podobných. Ty umožňovaly uživatelům hlásit a sledovat v reálném čase pohyb agentů imigračního a celního úřadu ICE.

Argument Applu je jednoduchý a stojí na jediném bodě. Firma uvádí, že aplikace porušila pravidla App Storu, protože jejím účelem bylo „poskytovat informace o poloze příslušníků bezpečnostních složek, které mohou být využity k tomu, aby jim bylo ublíženo“. Odkazuje přitom na bezpečnost agentů po smrtelné střelbě v zařízení ICE v Dallasu, při které zemřeli dva zadržení. Časová souvislost je zřejmá – aplikace zmizely z obchodu krátce poté.

Kongresman Raskin dopis nevyžádal ze zvědavosti. Po stažení aplikací zahájil vyšetřování toho, zda za rozhodnutím nestál tlak státní správy, protože administrativa tehdejšího prezidenta podle dostupných zpráv obavy o bezpečnost agentů vůči technologickým firmám aktivně tlumočila. Apple v dopise píše o vlastním posouzení podle pravidel obchodu, otázku vnějšího tlaku ale přímo nekomentuje. Stejné aplikace tehdy z obchodu odstranil i Google.

Nejhlasitější námitka, která zazněla loni a zaznívá dodnes, se týká nedůslednosti. V App Storu zůstává Waze, tedy navigace, ve které uživatelé rutinně nahlašují polohu policejních hlídek, a nikomu to nevadí. Rozdíl Apple nikde nevysvětluje, byť se dá domyslet: Waze hlásí stacionární kontrolu na silnici, zatímco ICEBlock sledoval konkrétní osoby při zásahu. Z pohledu pravidel App Storu jde ale o hranici, kterou Apple nikdy veřejně nedefinoval.

A to je jádro celé věci. Rozhodnutí o tom, co smí být aplikace, dělá jediná firma podle pravidel, která si sama napsala a sama vykládá. V zemích s jednou dominantní platformou to fakticky znamená, že Apple rozhoduje o tom, jaké informace se k lidem dostanou v mobilní podobě. Není podstatné, jestli konkrétní rozhodnutí bylo správné – podstatné je, že proti němu prakticky neexistuje odvolání. Právě proto se o něj zajímá Kongres.

ICEBlock se do App Storu dodnes nevrátil a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Aplikace přitom nikdy neporušovala zákon a její autor tvrdil, že sbírá pouze data, která lidé vidí vlastníma očima na ulici. To je argument, který se v podobných sporech používá často a soudy ho v USA opakovaně uznaly. App Store ale není soud a pravidla obchodu stojí nad tím, co je či není legální.

Pro evropské čtenáře má věc ještě jeden rozměr. Díky nařízení DMA je v Evropské unii možné instalovat aplikace mimo App Store, takže by se ICEBlock nebo jeho obdoba dala provozovat i po vyhození z obchodu. Ve Spojených státech tahle možnost neexistuje a stažení z App Storu se rovná konci aplikace. Je to poměrně názorná ukázka toho, k čemu je regulace alternativních obchodů dobrá – bez ohledu na to, co si kdo myslí o konkrétní aplikaci.

Apple se k dopisu dál nevyjádřil a je pravděpodobné, že tím jeho komunikace k tématu končí. Firma podobné kauzy tradičně vysvětluje jen tehdy, když ji o to formálně požádá zákonodárce nebo regulátor. Že vysvětlení přišlo po devíti měsících a v podobě dopisu, ne tiskové zprávy, je docela výmluvné. Veřejná debata mezitím dávno stihla utichnout.

Zajímavé bude, co s dopisem udělá Raskin dál. Pokud jeho vyšetřování prokáže, že rozhodnutí vzniklo pod tlakem administrativy, bude to mít dopady nejen na Apple, ale i na budoucí spory o moderaci obsahu na platformách obecně. Pokud ne, zůstane po kauze jen další precedens v už tak dlouhém seznamu.

Stojí za to připomenout, že Apple podobná rozhodnutí dělá pravidelně a téměř vždy bez vysvětlení. Z App Storu v minulosti zmizely aplikace pro sledování dronů, mapy protestů v Hongkongu i nástroje pro anonymní komunikaci, pokaždé s odkazem na obecně formulované pravidlo. Systém je postavený tak, že vývojář se o důvodu dozví jednu větu a odvolat se může jedině ke stejné firmě, která rozhodnutí vydala.

Zdroje: MacRumors