Retina: nový buzzword nebo skutečná revoluce?

Nové displeje, které nyní můžeme spatřit nejen v iPhonech, ale také iPadech a MacBoocích Pro přinesly neskutečně jemné zobrazení. Vypadají úžasně, avšak jde opravdu o revoluci v moderních displejích?

Poprvé jsme se takzvaného Retina displeje dočkali s příchodem iPhone 4. Tento model přinesl právě přepracovaný displej a nasadil laťku ostatním smartphonů dosti vysoko. Avšak to byl rovněž i první smartphone od Applu, který obsahoval výrazně vyšší RAM než předchůdci. Konkrétně kvůli podpoře nárůstu grafického výkonu iPhonu. A s tím právě přichází i skrytá negativa.

Technické okénko: Retina ala Apple

Původní displej iPhonu 4 (a nyní i 4S) má 326 pixelů na palec. Apple tuto hodnotu má jako bernou minci pro Retina efekt. Avšak Dr. Raymnod Soneria vysvětlil, že s tím Retina efektem to nebude úplně jednoznačné. Každý člověk vnímá totiž jinou hloubku ostrosti. Proto při poměřování Retina efektu musíme vzít i tento fakt. Zatímco někomu bude k Retině stačit menší hustota pixelů (slabší zrak), někoho ošálíte až při vyšších hodnotách (silnější zrak).

Nejlepší poměr hodnoty mezi lidmi dosahuje 20/10.Přeloženo do lidské řeči, pro Retina efekt při držení iPadu 12 palců (cca 31cm) od očí byste potřebovali hustoty 573ppi, anebo 458ppi při vzdálenosti 15 palců (cca 38cm). Naneštěstí je lidí s takto výborným zrakem málo, a proto stačí mnohem menší hodnoty. Reálná hodnota Retinovosti by se totiž musela pro každého přepočítat a to ovšem není možné. Applem přebíraná hodnota 20/20 představuje opačný konec spektra – lidi spíše s horším zrakem.

Apple přistoupil k tvorbě svého Retina displeje naprosto jednoduchým způsobem – zvojnásobil rozlišení, tedy zčtyřnásobil hustotu pixelů. To ovšem není zcela prosté. Při tomto objemu pixelů na tak malé ploše dochází ke křížení signálů, barvy získávají šum, což vede k rozmazání obrazu na displeji.

Inženýři Applu vyřešili tento problém přidáním vertikálního prostoru mezi obrazovými body a procházejícím signálem. Tato technika se nazývá Super High Aperture (SHA). Původně ji vyvíjely společnosti Sharp a JSR. SHA zahrnuje vložení 3 mikrometrů foto-citlivé pryskyřicové vrstvy na horní část displejových tenkých tranzistorů. Tím je odstraněno nechtěné zdvojování a umožněno elektrodám bezproblémové rozšíření přes vstupy. Datové signály se nepřekrývají a tím pádem nedochází k nechtěnému šumu.

[HTML1]

Toliko k popisu samotné použité technologie. Samotný displej ale vyžaduje díky větší hustotě rovněž až téměř dvojnásobný příkon. Určitě jste si povšimli zvětšené baterie u iPhonu 4 oproti 3GS anebo ještě více viditelnému rozdílu u iPadu 2 a 3. Jelikož matice zobrazovaných bodů je mnohem více zahuštěná je potřeba k jejímu rozsvícení logicky mnohem většího proudu.

Krom větší žravosti přináší také mnohem větší zátěž na procesorový výkon. Ačkoli procesor A5 už sám o sobě podává velmi dobrý výkon v porovnání například s Tegrou 2, na masivní počet pixelů v novém iPadu (přes 3 miliony aktivních bodů) by uspokojivě nestačil. Proto Apple vyvinul čip A5X, který obsahuje 4 grafické jednotky. Dvě jádra tedy zastanou práci toho jednoho původního v iPadu 2 a teprve ta dvě další přináší onen výkon navíc. Apple navíc stále využívá 45nm výrobní proces, který sám o sobě nepřináší úspornější procesorové jednotky.

Větší odběr energie a vyšší nárůst výkonu vedou k vyššímu zahřívání.

Výše uvedené odstavce lze velmi snadno aplikovat i na nový Retina MacBook Pro. Ačkoli nová architektura Ivy Bridge (vyrobená 22nm výrobním procesem) přinesla velkou energetickou úsporu a nová integrovaná grafika Intel HD 4000 (benchmarky zde) až dvoj i vícenásobný výkon oproti předchozí generaci (částečně i díky sdíleným rychlejším DDR3 pamětem o taktu 1600MHz, které rozhodně dávají smysl), dostává také několikanásobně více zabrat. Z původního 1,3 milionu aktivních bodů musí zobrazovat nyní 4,1 milionu. A to se samozřejmě podepíše na spotřebě. O dedikované grafice ani nemluvě (ačkoli architektura Kepler přináší skvělý poměr mezi spotřebou, výpočetní silou a relativní hlučností).


„Obludná“ baterie Retina MacBooku Pro


A ještě „obludnější“ baterie nového iPadu (třetí generace)

Proto se ptám, je opravdu Retina displej revolucí? Dle mého úsudku spíše evolucí a správným krokem do budoucna. Apple se však vydal nejjednodušší cestou – cestou hrubé síly. Proč nevyužít výpočetní potenciál dnešních zařízení naplno? Tudíž inženýři „prostě“ znásobili hustotu obrazových bodů a nechali na samotných zařízeních, ať se s náloží pixelů poperou. Dodáním výkonnějších komponent se vše uhladilo a nám šťastlivcům je před zrak servírován úžasný sítnicový efekt. Zátěž líbivého Retina displeje na celé zařízení je však neskutečná.

Když má Apple ale takové možnosti, opravdu to nešlo zkusit jinak? Vždyť velikost baterií už začíná být přes 50% velikosti samotného zařízení. A věru doposud žádný pokrok v této oblasti nepřišel. Baterie přeci nepůjde zvětšovat donekonečna (ačkoli možná svítá na lepší časy, viz například koncept Lithium Air Battery).

Osobně jsem na další vývoj v této oblasti velmi zvědavý.

Zdroje: KnowYourMobile | Engadget | Apple | Gizmodo + citace v textu

3 komentáře: „Retina: nový buzzword nebo skutečná revoluce?

  • avatar
    09. 07. 2012 (10:51)
    Trvalý odkaz

    Souhlasím. Retina je spíše evoluční krok, který ale byl potřeba. S rozlišením displeje se nedělo nic tak dlouho, že to doopravdy vypadá jak revoluce. To že má větší spotřebu je fakt. Ale to, že velikost baterií se díky tomu zvětšily je už záležitost samotných baterií, ne displeje. Příkladně ale v novém iPadu je kapacita baterie skoro dvojnásobná, ale velikost se zvětšila o pár procent. 

    To co je doopravdy potřeba a co je největší nevýhodou pro dnešní zařízení je kapacita baterií. Tady je potřeba udělat další krok v technologii. Aby třeba iPhone při aktivním používání nevydržel den, ale týden. Co jsem viděl, pracuje se na takových technologiích. Samozřejmě druhou možností, jak prodloužit výdrž je snížit spotřebu zařízení. Na rozlišení displeje bych rozhodně nešetřil. Spíš se těším, až budou třeba 30″ obrazovky s hustotou nad 220 ppi. To bude super :-)

  • avatar
    10. 07. 2012 (10:50)
    Trvalý odkaz

    Bezva článek. Často se nevidí lehce „kritickej nadhled“ na fandovskym webu. Jen tak dál. :-)

Komentáře nejsou povoleny.